Vliv zdravého životního stylu na snížení kardiovaskulárního rizika a úmrtnosti u osob ve věku nad sto let

Vliv životního stylu na kardiovaskulární zdraví a mortalitu u nejstarších seniorů

Odborná veřejnost dlouhodobě prosazuje preventivní strategie zaměřené na snižování kardiovaskulárních rizik v populaci. Jedním ze současných standardů v této oblasti je metodika označovaná jako Life’s Essential 8, která sumarizuje klíčové faktory ovlivňující zdraví srdce a cév, zahrnující především stravovací návyky, úroveň fyzické aktivity, eliminaci kouření a kontrolu tělesné hmotnosti. Doposud však nebylo zcela jasné, do jaké míry tyto faktory ovlivňují úmrtnost u věkové skupiny osob nad sto let.

Nové poznatky o mortalitě u centenariánů

Nedávná studie, která využila data z projektů China Kadoorie Biobank a China Hainan Centenarian Cohort Study, analyzovala vzorek 31 473 osob ve věkovém rozpětí od 30 do 116 let. Cílem výzkumu bylo zhodnotit korelaci mezi skóre kardiovaskulárního zdraví definovaným pomocí Life’s Essential 8 a celkovou úmrtností napříč různými fázemi dospělosti. Účastníci byli rozděleni do kategorií podle věku a dosaženého skóre kardiovaskulárního zdraví, které bylo klasifikováno jako nízké, střední nebo vysoké.

Výsledky analýzy ukazují, že vyšší skóre kardiovaskulárního zdraví je spojeno se sníženým rizikem úmrtnosti ve všech sledovaných věkových skupinách. U skupiny centenariánů s vysokým skóre bylo zaznamenáno snížení rizika úmrtnosti o 54,8 procenta. Výzkum dále identifikoval téměř lineární vztah mezi kvalitou životního stylu a délkou dožití. Podíl úmrtnosti přisouditelný nedostatečnému dodržování těchto zdravotních parametrů dosáhl u stoletých osob 36,8 procenta.

Význam konkrétních faktorů u nejstarší populace

Z dat vyplývá, že v kategorii centenariánů hrají v kontextu snižování rizika úmrtnosti zásadní roli zejména pravidelná fyzická aktivita a udržování odpovídající tělesné hmotnosti. Tato zjištění poskytují podklad pro přehodnocení klinického přístupu k nejstarším věkovým skupinám, u nichž byl dříve patrný skepticismus ohledně vlivu preventivních opatření na prodloužení života. Výsledky studie zdůrazňují potřebu zavádět strategie péče o zdraví, které zohledňují specifické fyziologické profily osob v různých fázích dospělosti, s cílem efektivně prodlužovat období zdravého života.