Význam exposomu pro lidské zdraví a dlouhověkost
V současné době dochází ve vyspělých zemích k stagnaci délky dožití a zároveň k poklesu počtu let prožitých ve zdraví. Narůstá prevalence chronických onemocnění u mladších věkových skupin, což má negativní dopad na kvalitu života a ekonomickou produktivitu. Statistiky ukazují, že od devadesátých let minulého století vzrostl výskyt dětské obezity o 300 procent, onkologických onemocnění u osob mladších 50 let o 79 procent a Parkinsonovy choroby o 160 procent. Současně klesá průměrný počet spermií u mužské populace. Tyto trendy nelze vysvětlit pouze genetickými změnami, které neprobíhají dostatečně rychle, aby odpovídaly takto dynamickému vývoji.
Klíčovým faktorem pro pochopení těchto změn je exposom, tedy souhrn environmentálních vlivů, jako jsou strava, pohyb, sociální vazby a především expozice chemickým látkám. Data z UK Biobank naznačují, že vliv exposomu na úmrtnost je výraznější než vliv genetické výbavy. Průmyslová produkce chemických látek se od padesátých let zvýšila padesátinásobně, přičemž v průmyslovém využití je více než 40 000 syntetických sloučenin.
Rozsah kontaminace a rizika pro zdraví
Syntetické látky jako PFAS, bisfenoly a ftaláty jsou běžně prokazovány v lidské krvi, moči, mateřském mléce i v plodech. Studie potvrzují souvislost mezi těmito látkami a rozvojem řady onemocnění. Například vysoká hladina látek typu PBDE v těle je spojována s výrazně vyšším rizikem úmrtí na rakovinu, zatímco expozice PCB v prenatálním období souvisí s nižším IQ u dětí. Přestože je riziko zřejmé, u většiny chemikálií používaných v kontaktu s potravinami chybí dostatečná toxikologická data pro stanovení bezpečných limitů.
Možnosti využití dlouhodobých populačních studií
Dosavadní výzkumy se zaměřují primárně na genetiku a proteiny, zatímco mapování chemického exposomu zůstává nedostačující. Dlouhodobé populační studie, jako jsou UK Biobank, Our Future Health, All of Us či China Kadoorie Biobank, disponují rozsáhlými biobankami se vzorky krve, moči a dalších tkání uchovávaných po desetiletí. Aplikace necílených analytických metod, které umožňují identifikovat neznámé látky, v kombinaci s cílenou kvantifikací, by mohla vést k přesnějšímu pochopení kumulativních účinků chemické expozice na procesy stárnutí a vznik onemocnění.
Odborníci ze společnosti Deep Science Ventures upozorňují, že integrace dat o exposomu do stávajících longitudinálních studií, které již nyní sledují životní styl, profesní zařazení a zdravotní stav účastníků, představuje nutný krok k cílené prevenci. Současná infrastruktura pro výzkum exposomu, podporovaná projekty jako NEXUS a EIRENE, disponuje technickými prostředky k analýze, avšak vyžaduje další investice do rozsáhlých populačních kohort, aby bylo možné dosáhnout měření v relevantním měřítku. Redukce expozice rizikovým látkám na základě vědecky podložených dat je z pohledu zdravotních i ekonomických přínosů považována za cestu k podpoře zdravější populace.