Role B buněk v procesu stárnutí a autoimunitních onemocněních
Výzkum v oblasti imunologie se v posledních letech zaměřuje na specifickou podskupinu imunitních buněk označovanou jako age-associated B cells (ABC). Tyto buňky se v organismu objevují v pozdějším věku a jsou spojovány s rozvojem patologických stavů souvisejících se stárnutím. Z biochemického hlediska se tyto buňky odlišují od ostatních populací B lymfocytů specifickou expresí transkripčního faktoru T-bet a přítomností povrchových markerů, jako jsou CD11c pozitivita a absence markerů CD21, CD35 a CD23.
Mechanismus působení age-associated B cells
ABC představují heterogenní populaci buněk, které prošly interakcí s antigeny. V lidském organismu plní jak fyziologické, tak patologické funkce. K jejich negativnímu působení přispívá produkce prozánětlivých cytokinů a autoprotilátek. Tyto buňky se rovněž podílejí na prezentaci antigenů T lymfocytům, čímž ovlivňují rozvoj humorální imunitní odpovědi a tvorbu imunitní paměti. Tato aktivita je spojována s progresí autoimunitních onemocnění, mezi něž patří systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza.
Možnosti terapeutické intervence
Vzhledem k podílu těchto buněk na rozvoji chronických zánětů a onemocnění spojených s věkem je předmětem vědeckých úvah jejich cílená eliminace. Experimenty na zvířecích modelech ukázaly, že po destrukci celkové populace B lymfocytů dochází k její následné přirozené obnově, přičemž nově vzniklá populace buněk vykazuje nižší výskyt senescentních či jinak dysfunkčních forem. Ačkoliv byla v některých studiích, například při modelování Alzheimerovy choroby u laboratorních zvířat, pozorována zmírnění projevů nemoci po depleci B buněk, v současné době neexistují širší klinické programy zaměřené na aplikaci tohoto postupu u lidí.
Současný stav poznání
Dosavadní data o působení age-associated B cells pocházejí převážně z preklinických studií na zvířecích modelech a analýz lidských dat zaměřených na korelaci výskytu těchto buněk s průběhem autoimunitních chorob. Vědecká obec se nyní zaměřuje na hlubší pochopení regulačních faktorů, které tyto buňky ovládají. Cílem je identifikovat ABC jako terapeutické cíle nebo diagnostické biomarkery, což by mohlo v budoucnu vést k úpravě léčebných strategií u autoimunitních onemocnění a dalších stavů spojených s imunitním systémem.