Nová zjištění ohledně role ghrelinového receptoru ve stárnoucích svalech
Sarkopenie, charakterizovaná věkem podmíněným úbytkem svalové síly a hmoty spolu s narušenou fyzickou funkcí, představuje v medicíně dosud neuspokojenou potřebu. Neexistují žádné schválené farmakologické intervence pro tuto indikaci. Nedávná studie se zaměřila na roli receptoru ghrelinu, konkrétně Growth hormone secretagogue receptor (GHSR)-1a, v kontextu stárnutí svalů. Aktivace tohoto receptoru je známa stimulací příjmu potravy a akutními anabolickými účinky, nicméně jeho vliv na svalstvo ve stáří nebyl dosud plně objasněn.
Výzkumníci prozkoumali dopady delece GHSR-1a na parametry sarkopenie, jako jsou svalová hmota, síla a vytrvalost. Pro srovnání byly použity mladé a staré samce myší s delecí GHSR-1a (knockout, KO) a myši divokého typu (wildtype, WT) ve věku 6, 24 a 28 měsíců.
Výsledky této genetické modifikace ukázaly zlepšení odolnosti svalů proti únavě, vytrvalosti a svalové síly během stárnutí u myší s delecí GHSR-1a. Důležité je si povšimnout, že tato změna neměla vliv na celkovou svalovou hmotu ani na délku života zvířat. Vzhledem k úzké souvislosti svalové vytrvalosti s funkcí mitochondrií byly dále zkoumány markery mitochondriální biogeneze, jako je PGC-1α, a signalizace mitofágie prostřednictvím PINK1/p62. Bylo zjištěno, že tyto markery byly u starých myší s delecí GHSR-1a zlepšeny. Proteomická analýza rovněž potvrdila, že mitochondriální komponenty hrají zásadní roli při udržování svalové hmoty a funkce.
Další část výzkumu se zaměřila na farmakologickou inhibici GHSR-1a za použití jeho inverzního agonisty, látky PF-5190457, u samců myší divokého typu. Bylo pozorováno, že PF-5190457 napodoboval účinky delece GHSR-1a, což zahrnovalo zlepšení vytrvalosti a zvýšení markerů mitochondriální biogeneze (PGC-1α) a různých markerů mitofágie (LC3II a Bnip3). Kromě těchto podobností PF-5190457 také vedl ke snížení tělesné hmotnosti a adipozity, což nebylo pozorováno u genetické delece GHSR-1a.
Tato zjištění naznačují, že snížení aktivity ghrelinového receptoru, ať už genetickou delecí nebo farmakologickou intervencí, představuje přístup ke zlepšení mitochondriální funkce ve stárnoucí svalové tkáni a tím i ke zlepšení některých aspektů svalové funkce souvisejících se stárnutím.