V oblasti výzkumu dlouhověkosti se pozornost dlouhodobě soustředí na mechanismy ovlivňující stárnutí a prodlužování života u modelových organismů. Jedním z faktorů, který se ukazuje jako významný pro délku života, je funkce střevního systému. V souvislosti s tímto tématem je často zmiňován gen INDY a role střevního mikrobiomu.
Gen INDY (I’m not dead yet), fungující jako plazmatický membránový transportér citrátu, je předmětem studia pro svůj vliv na dlouhověkost. Snížení aktivity tohoto genu u octomilek (*Drosophila*) a jeho homolozi u červů bylo spojeno s prodloužením délky života prostřednictvím podpory metabolické homeostázy. Redukce genu INDY dále oddaluje nástup patologických změn spojených se stárnutím ve středním střevě octomilek, včetně zachování integrity střevní bariéry a homeostázy střevních kmenových buněk.
Střevní mikrobiom má široký dopad na metabolismus hostitele, jeho zdraví a proces stárnutí. Dysbióza, tedy narušení rovnováhy střevní mikroflóry související s věkem, zhoršuje funkci střevní bariéry a přispívá ke zvýšené mortalitě. Nicméně, přesné mechanismy, které spojují zvýšenou mikrobiální zátěž s křehkostí a negativními dopady na zdraví, zůstávaly dosud převážně nejasné. Nedávná studie se proto zaměřila na prozkoumání role střevního mikrobiomu v kontextu dlouhověkosti související s genem INDY u octomilek.
Nová zjištění ukazují, že octomilky heterozygotní pro gen INDY vykazovaly významně nižší bakteriální zátěž a zvýšenou diverzitu mikrobiomu během stárnutí ve srovnání s kontrolními skupinami. Přítomnost mikrobiomu přitom nebyla nezbytná pro prodloužení délky života způsobené snížením aktivity genu INDY. Zajímavým poznatkem je, že odstranění mikrobů efekt snížení aktivity INDY na dlouhověkost dokonce posílilo, což naznačuje potenciální interakce mezi mikrobiomem a genem INDY. Dále bylo zjištěno, že snížení regulace genu INDY souviselo s redukovanou expresí ligandů signální dráhy JAK/STAT, konkrétně Upd3 a Upd2, ve středním střevě mladých octomilek. Předpokládá se, že tento mechanismus přispívá k udržení homeostázy střevních kmenových buněk.
Tyto výsledky dohromady naznačují, že snížení aktivity genu INDY ovlivňuje mikrobiální zátěž a složení střevního mikrobiomu, což vede k zachování střevní homeostázy a prodloužení délky života prostřednictvím dopadů na signální dráhu JAK/STAT. Je důležité informovat, že tato zjištění představují počáteční krok v komplexním porozumění vztahu mezi genetikou, střevním mikrobiomem a procesy stárnutí. Střevní mikrobiom je složitý ekosystém mnoha druhů mikroorganismů a další výzkum je nezbytný pro detailnější katalogizaci jeho vztahu ke genetickým asociacím s dlouhověkostí u tohoto druhu.