Očkování proti pásovému oparu a snížení rizika kardiovaskulárních příhod
V posledních letech roste zájem o potenciálně prospěšné účinky očkování v pozdním věku. Zkoumání souvislostí mezi zdravím a stavem očkování u dospělých však přináší metodologické výzvy. Není vždy možné jednoznačně určit, do jaké míry pozorované korelace odrážejí biologické mechanismy, jako jsou například účinky takzvané trained immunity snižující chronický zánět stárnutí, a do jaké míry jde o výběr jedinců, kteří obecně lépe pečují o své zdraví a dosahují tak lepších výsledků napříč různými oblastmi. Příčinnou souvislost je obtížné odvodit z lidských epidemiologických dat.
Dřívější studie naznačují, že infekce pásovým oparem může vést k tvorbě krevních sraženin v okolí mozku a srdce, čímž se zvyšuje riziko závažných příhod, jako jsou srdeční infarkty, cévní mozkové příhody a žilní tromboembolismus. Předpokládá se, že vakcína proti pásovému oparu, prevencí samotné infekce, pomáhá také předcházet tvorbě těchto potenciálně nebezpečných sraženin.
Pro účely nedávné studie využili vědci databázi TriNetX, která obsahuje zdravotní záznamy milionů Američanů. Cílem bylo posoudit míru závažných srdečních příhod u osob ve věku 50 let a starších s aterosklerotickým onemocněním v období let 2018 až 2025. Studie zahrnovala dvě skupiny: 123 411 osob, které obdržely alespoň jednu dávku vakcíny proti pásovému oparu (konkrétně Shingrix nebo Zostavax), a stejný počet jedinců, kteří žádnou dávku vakcíny proti pásovému oparu nedostali. Demografické charakteristiky a další zdravotní stavy byly mezi oběma skupinami srovnatelné.
Při zkoumání srdečních příhod, které se vyskytly v rozmezí jednoho měsíce až jednoho roku po očkování proti pásovému oparu (nebo ve stejném časovém období u neočkovaných jedinců), vědci zjistili, že očkování bylo spojeno s nižším rizikem u všech sledovaných výsledků. Očkovaní jedinci měli o 46 % nižší pravděpodobnost, že utrpí jakoukoli závažnou nežádoucí srdeční příhodu, a o 66 % nižší pravděpodobnost úmrtí z jakékékoli příčiny. Rovněž měli o 32 % nižší pravděpodobnost srdečního infarktu, o 25 % nižší pravděpodobnost cévní mozkové příhody a o 25 % nižší pravděpodobnost rozvoje srdečního selhání. Tato úroveň snížení rizika je významná a srovnatelná s efektem očekávaným při zanechání kouření.
Autoři studie upozorňují, že se jejich práce zaměřila pouze na výsledky v průběhu prvního roku po očkování proti pásovému oparu. Dlouhodobější dopady se proto mohou lišit od těch pozorovaných v tomto časovém období. Dřívější studie, publikovaná v roce 2025, zjistila, že očkování proti pásovému oparu bylo spojeno s 23% nižším rizikem kardiovaskulárních příhod v celkové zdravé populaci a že kardioprotektivní účinky vakcíny mohou přetrvávat až osm let.