Dospělá neurogeneze u člověka
**Dlouhodobá debata a současný konsensus**
Generování nových neuronů a jejich integrace do existujících neuronových sítí v dospělém mozku bylo poprvé doloženo u myší v 90. letech minulého století. Ohledně výskytu tohoto procesu, známého jako dospělá neurogeneze, u lidí však panovala značná debata. Logistické obtíže spojené s prací s lidskou mozkovou tkání a metodologické výzvy v kvantifikaci neurogeneze přispívaly k nejistotě. V současné době se však vědecký konsensus přiklání k názoru, že dospělá neurogeneze u našeho druhu probíhá a je nezbytná pro procesy paměti a učení. Nová data v této oblasti naznačují, že rozdíly v neurogenezi mohou hrát roli v udržení kognitivních funkcí u starších jedinců, kteří vykazují relativně malé známky kognitivního stárnutí.
**Nový pohled na hipokampální neurogenezi**
Přítomnost dospělé neurogeneze v lidském hipokampu byla dlouho zpochybňována a její význam pro kognitivní funkce zůstával nejasný. Předchozí studie potvrdily přítomnost proliferujících progenitorových buněk a nezralých neuronů, přičemž bylo pozorováno jejich snížení u Alzheimerovy choroby (AD). Nicméně, původ těchto buněk a molekulární sítě regulující neurogenezi a její funkce nebyly plně objasněny. Nový výzkum se zaměřil na postmortální hipokampální tkáň získanou z několika kohort, aby objasnil tyto otázky. Studie zahrnovala vzorky od mladých dospělých s intaktní pamětí, starších dospělých bez kognitivních poruch, starších dospělých s mimořádnou paměťovou kapacitou (označované jako SuperAgers), dospělých s preklinickou intermediární patologií a dospělých s diagnózou Alzheimerovy choroby.
**Design a hlavní výsledky studie**
Pro analýzu buněčných profilů bylo použito multiomické sekvenování na úrovni jednotlivých buněk, konkrétně single-nucleus RNA sequencing a single-nuclei assay for transposase-accessible chromatin with sequencing. Vědci analyzovali 355 997 jader izolovaných ze vzorků hipokampu, identifikovali neurální kmenové buňky, neuroblasty a nezralé granulární neurony. Zjištění ukazují, že dysregulovaná neurogeneze byla do značné míry spojena se změnami v dostupnosti chromatínu. Analýzy transkripčních faktorů a genových signatur, které odlišovaly jednotlivé skupiny, odhalily rané změny v dostupnosti chromatínu u neurogenních buněk od jedinců s preklinickou AD. Tyto změny byly ještě výraznější u vzorků od jedinců s rozvinutou Alzheimerovou chorobou.
**Molekulární signatury kognitivní odolnosti**
U skupiny SuperAgers byl zjištěn odlišný profil neurogeneze, který může představovat takzvanou „signaturu odolnosti“. Dále bylo pozorováno, že změny v profilu astrocytů a neuronů oblasti CA1 hipokampu ovlivňují kognitivní funkce ve stárnoucím hipokampu. Souhrnně tato studie poukazuje na multiomickou molekulární signaturu hipokampu, která umožňuje rozlišit kognitivní odolnost od zhoršení s přibývajícím věkem.