Pokroky v CT zobrazování a strojovém učení pro hodnocení plaku a predikci kardiovaskulárních příhod

Hodnocení aterosklerotického plaku a predikce kardiovaskulárních příhod

Zobrazování aterosklerotického plaku, zejména pomocí počítačové tomografie (CT), zaznamenalo v posledním desetiletí výrazný pokrok. Tento vývoj zahrnuje zlepšenou schopnost kvantifikovat plak a rozlišovat jeho složení, k čemuž přispěly především nové přístupy založené na strojovém učení (machine learning) pro analýzu snímků. Nová zjištění naznačují, že objem plaku koreluje s rizikem závažných kardiovaskulárních příhod. Zvýšené riziko se rovněž pojí s objemem měkčího, tukovějšího plaku, což odpovídá předpokladu, že tyto méně stabilní plaky jsou náchylnější k fragmentaci a následnému ucpání cév.

Navzdory rostoucímu využívání koronární počítačové tomografické angiografie (CCTA) u pacientů se známým nebo suspektním onemocněním koronárních tepen (CAD) existuje poměrně málo informací o její prediktivní hodnotě pro nepříznivé události a klinické využitelnosti volumetrické analýzy plaku. Pro zodpovězení těchto otázek byla provedena post hoc analýza prospektivní randomizované klinické studie, která proběhla na 193 klinických pracovištích v Severní Americe. Studie zahrnovala symptomatické ambulantní pacienty bez dříve diagnostikovaného CAD, kteří byli randomizováni k podstoupení CCTA.

V rámci této studie byla hodnocena kvantitativní měření plaku založená na analýze dat z centrální laboratoře. Měřeny byly ukazatele jako celkový objem plaku (total plaque volume, TPV), objem kalcifikovaného (calcified plaque volume, CPV) a nekalcifikovaného plaku (noncalcified plaque volume, NCPV), objem plaku s nízkým útlumem (low-attenuation plaque volume, LAPV), celkové zatížení plakem (total plaque burden, TPB) a zatížení nekalcifikovaným plakem (noncalcified plaque burden, NCPB), normalizované k objemu cévy.

Primárním sledovaným výsledkem byly závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (major adverse cardiovascular events, MACE), definované jako kompozit úmrtí, nefatálního infarktu myokardu nebo hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris. Do analýzy bylo zahrnuto 4 267 pacientů, jejichž průměrný věk byl 60,4 ± 8,2 let; z toho bylo 2 199 pacientek (51,5 %) a 2 068 pacientů (48,5 %). Zjištění ukazují, že vyšší celkový objem plaku (≥87 mm³), celkové zatížení plakem (≥35 %) a zatížení nekalcifikovaným plakem (≥20 %) byly spojeny se zvýšeným rizikem MACE. Tato asociace byla nezávislá na riziku aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění, užívání statinů, stenóze 50 % nebo více, skóre koronárního vápníku a přítomnosti vysoce rizikového plaku.

Tato zjištění naznačují, že zobrazovací metody budou mít stále větší význam, zejména s pokrokem v kardiovaskulární terapii, která by mohla v budoucnu umožnit rychlou stabilizaci nebo dokonce regresi plaku. V současnosti, při standardní péči zaměřené na snižování LDL cholesterolu, je možné dosáhnout zpomalení růstu plaku a určité míry stabilizace v průběhu let trvalého užívání léčby.