Rekonstrukce lymfatických uzlin a výzvy v léčbě lymphedému
Odstranění lymfatických uzlin, běžný postup při diagnostice a léčbě nádorových onemocnění, může vést k narušení toku v lymfatickém systému a vzniku lymphedému. Tento stav může být přechodný nebo trvalý. Rovněž s přibývajícím věkem dochází k fibrotickým změnám a strukturní dezorganizaci lymfatických uzlin, což snižuje schopnost imunitních buněk efektivně koordinovat reakci na infekce prostřednictvím lymfatického systému. V reakci na tyto problémy se v moderní medicíně zkoumá možnost generování umělých lymfatických uzlin, nebo alespoň buněčných uspořádání, která by se po implantaci do těla transformovala ve funkční lymfatickou uzlinu a připojila se k lymfatickému systému. Pokrok v této oblasti již v rámci studií na zvířatech demonstroval vytvoření částečně funkčních lymfatických uzlin.
Vzrůstající incidence nádorových onemocnění zesiluje potřebu efektivní léčby sekundárního lymphedému, který vzniká po lymfadenektomii. Lymfatické uzliny se po odstranění nemohou samy regenerovat. Předešlé snahy o léčbu sekundárního lymphedému se soustředily na formování lymfatických cév pomocí trojrozměrných buněčných struktur. Byly například zaznamenány pokusy s buněčnými strukturami složenými z lymphatic endothelial cells (LECs) a fibroblastů, které byly vytvořeny technikou skládání buněk s použitím funkčních proteinů na buněčném povrchu. Tyto struktury sice po transplantaci u myší vytvořily lymfatickou síť a lymfatickou lumen, avšak neprokázaly dostatečnou účinnost v léčbě sekundárního lymphedému. Z tohoto důvodu nebyla dosud zcela dosažena regenerace ani rekonstrukce lymfatických uzlin pomocí terapeutických buněk, což podtrhuje význam vývoje lepších terapeutických metod.
Potenciální buněčná strategie pro sekundární lymphedém
Nedávná studie si kladla za cíl vyvinout bioinženýrskou trojrozměrnou tkáň složenou z lymphatic endothelial cells (LECs) a mesenchymal stem/stromal cells (MSCs). Předpokládalo se, že tato tkáň bude mít imunomodulační funkce a schopnost prodloužit přežití transplantovaných tkání pro rekonstrukci lymfatických uzlin. Pro jednoduchou výrobu této bioinženýrské tkáně byla vyvinuta odstředivá technika skládání buněk (centrifugal cell stacking technique), která nevyžaduje žádné další přísady.
Tato bioinženýrská tkáň, označená jako „centrifuge-based bioengineered lymphatic tissue“ (CeLyT), vytváří lymfatickou síť uvnitř tkáně během několika dní kultivace in vitro. Následná transplantace CeLyT do myší vedla k indukci formování struktur podobných lymfatickým uzlinám. Tyto struktury vykazovaly charakteristiky srovnatelné s přirozenými lymfatickými uzlinami. Bylo zjištěno, že formování těchto lymfatickým uzlinám podobných struktur potlačuje otoky (edémy) po provedené lymfadenektomii u myší. Na základě těchto výsledků se předpokládá, že CeLyTy, složené z LECs a MSCs, mohou představovat novou buněčnou terapeutickou strategii pro léčbu sekundárního lymphedému.