**Gen APOE a jeho role v riziku Alzheimerovy nemoci a demence**
Nová zjištění objasňují rozsah, v jakém genetické varianty genu apolipoproteinu E (APOE) přispívají k výskytu Alzheimerovy nemoci a demence. Výzkumníci poskytli data, která naznačují, že pokud by všichni jedinci disponovali nejvýhodnější variantou ε2 genu APOE, incidence Alzheimerovy nemoci by dosahovala přibližně jedné desetiny současné úrovně.
Gen APOE hraje úlohu v metabolismu a transportu cholesterolu. V posledních letech se objevily teorie, podle nichž varianty APOE spojené s vyšším rizikem Alzheimerovy nemoci způsobují dysfunkci mikroglie v mozku. Nezávisle na tom se stárnutím mikroglie stávají více zánětlivé a dysfunkční, což se stalo důležitým směrem výzkumu neurodegenerativních stavů. Dostupné důkazy silně podporují významnou roli dysfunkčních mikroglie při vyvolávání patologických procesů souvisejících s těmito onemocněními. Terapie zaměřené přímo na mikroglie se dosud neobjevily, avšak řada přístupů prokázaných v laboratorních studiích a studiích na zvířatech by mohla vést ke klinickým hodnocením za předpokladu dostatečné motivace a financování.
Cílem studie bylo upřesnit podíl zátěže Alzheimerovou nemocí, který je přičitatelný variacím v genu APOE. Takové objasnění by mohlo pomoci definovat rozsah strategií zaměřených na apolipoprotein E (APOE) pro prevenci a léčbu Alzheimerovy nemoci. Výzkumníci odhadli, do jaké míry jsou klinicky diagnostikovaná Alzheimerova nemoc, neuropatologické změny spojené s Alzheimerovou nemocí a demence všech příčin přičitatelné běžným alelám APOE ve čtyřech rozsáhlých studiích.
První fáze analýzy využila data od 171 105 a 289 150 účastníků ve věku 60 let a více z databází UK Biobank (UKB) a FinnGen. Diagnózy Alzheimerovy nemoci a demence všech příčin byly získány z propojených elektronických zdravotních záznamů těchto kohort. Druhá fáze se zaměřila na pozitivitu na amyloid-β z PET skenů provedených u 4 415 účastníků studie A4 Study. Třetí fáze analyzovala data z Alzheimer’s Disease Genetics Consortium (ADGC), kde byly případy Alzheimerovy nemoci potvrzené neuropatologickým vyšetřením porovnány s patologicky negativními, kognitivně intaktními kontrolními skupinami (N = 5 007).
V každé analýze bylo odhadnuto riziko sledovaných onemocnění u nosičů rizikových alel APOE ε3 a ε4, a to ve srovnání s jedinci s genotypem ε2/ε2. Následně byly vypočítány přičitatelné frakce, které ukazují podíly výsledků způsobených alelami ε3 a ε4. Pro Alzheimerovu nemoc se frakce pohybovaly od 71,5 % ve FinnGen do 92,7 % v ADGC. Ve studii A4 bylo 85,4 % cerebrální amyloidózy přičitatelných alelám ε3 a ε4. Podíly demence všech příčin přičitatelné alelám ε3 a ε4 v UKB a FinnGen činily 44,4 % a 45,6 %.
Výsledky studií naznačují, že bez významných rizik spojených s alelami APOE ε3 a ε4 by se téměř veškerá Alzheimerova nemoc a přibližně polovina všech případů demence nevyskytovaly. Tato zjištění naznačují, že zaměření se na gen APOE by mohlo představovat strategii pro prevenci demence.