Chtěl bych se s vámi podělit o zajímavé informace, které jsem nedávno objevil. V nedávné studii, publikované v časopise Aging, popsali vědci metodu, jakou se jim podařilo odstranit viscerální tuk u starších samců myší. Zaměřili se přitom na metabolickou regulační bílkovinu CD47.
**Viscerální tuk a jeho rizika**
Tuk, který je viditelný na těle, se nazývá podkožní tuk. Ačkoli velké množství podkožního tuku není zdravé, není tak bezprostředně nebezpečný jako viscerální tuk. Ten se hromadí kolem orgánů a podílí se na vzniku mnoha metabolických onemocnění [1]. Poškození metabolismu je často spojováno s problémy souvisejícími s věkem [2], včetně sarkopenie, což je úbytek svalové hmoty vedoucí k celkové křehkosti organismu [3].
V rámci boje proti viscerálnímu tuku se vědci zaměřili na CD47. Jedná se o multifunkční membránovou bílkovinu, jejíž množství se s věkem zvyšuje a která je známa tím, že způsobuje několik poruch souvisejících se stárnutím, včetně ztráty schopnosti vytvářet nové krevní cévy [4]. Nádory ji také využívají k ochraně před imunitním systémem [5].
Pro tento výzkum je však nejdůležitější skutečnost, že nadměrné množství CD47 bylo opakovaně spojováno s metabolickými poruchami souvisejícími s věkem u zvířecích modelů, včetně obezity a cukrovky [6]. Tito vědci již dříve zjistili, že nedostatek CD47 vede k hnědnutí bílého tuku, což ho uvádí do stavu, kdy může být spalován pro tvorbu tepla, a toto spalování následně podporuje [7]. Zajímavé je, že další práce ukázaly, že tyto výsledky se zjevně týkají pouze samců zvířat [8].
**Experimentální léčba a první výsledky**
Současná studie posouvá předchozí výzkum o něco dál. Zatímco dřívější práce využívala geneticky modifikované myši, tato studie nasazuje skutečnou léčbu: antisense oligonukleotid, který specificky cílí na CD47 (CD47 ASO). Skupina 20měsíčních myší typu Black 6 byla injekčně léčena dvakrát týdně, spolu se skupinou, které byl podáván fyziologický roztok, a kontrolní skupinou s kontrolním ASO.
Celková tělesná hmotnost se mezi skupinami významně nezměnila. Celková tuková hmota však byla ve skupině CD47 ASO významně snížena ve srovnání s oběma kontrolními skupinami, a to bylo doprovázeno výrazným úbytkem viscerálního tuku.
Rovněž došlo k výraznému zlepšení biomarkerů souvisejících s cukrovkou; léčené myši lépe zpracovávaly glukózu a zlepšil se HOMA-IR, biomarker citlivosti na inzulín. Samotné tukové buňky se touto léčbou také zmenšily.
Tato zjištění byla doprovázena výraznými změnami v genové expresi. Zatímco mnoho genů souvisejících s využitím tuku zůstalo nezměněno, geny související s tvorbou tuku byly ve skupině CD47 ASO významně sníženy. Kromě toho se zdálo, že došlo ke zvýšení exprese genů souvisejících s protizánětlivým typem makrofágů M2, ačkoli většina genů souvisejících s prozánětlivým typem M1 zůstala nedotčena.
Nedostatek CD47, který brání tvorbě tukových buněk, byl potvrzen i v buněčné studii. Vědci pěstovali a diferencovali tukové buňky po dobu 15 dnů, přičemž některé z nich vystavili působení CD47 ASO. Léčené buňky nebyly významně ovlivněny během prvního týdne, ale na konci experimentu, kdy se buňky v důsledku replikace staly senescentními, byly geny související s lipogenezí významně sníženy. Bližší zkoumání odhalilo nuancovanější zjištění: tento přístup zřejmě podporuje diferenciaci buněk na tukové buňky a zároveň zabraňuje senescentním buňkám v hromadění tuku.
Vědci poznamenali, že účinky této léčby jsou velmi specifické: zatímco došlo k mírnému zlepšení schopnosti jater metabolizovat glukózu, CD47 ASO neměl zjevné účinky na kosterní svalstvo a další tkáně. Tyto účinky byly u myší specifické pro pohlaví a zatím není jasné, zda se vztahují i na lidi. K určení, zda by cílení na CD47 mohlo být účinné při pomoci starším mužům nebo ženám s hubnutím, by bylo zapotřebí provést klinickou studii.
**Literatura**
[1] Shuster, A., Patlas, M., Pinthus, J. H., & Mourtzakis, M. (2012). The clinical importance of visceral adiposity: a critical review of methods for visceral adipose tissue analysis. The British journal of radiology, 85(1009), 1-10.
[2] Tam, B. T., Morais, J. A., & Santosa, S. (2020). Obesity and ageing: Two sides of the same coin. Obesity Reviews, 21(4), e12991.
[3] Nishikawa, H., Asai, A., Fukunishi, S., Nishiguchi, S., & Higuchi, K. (2021). Metabolic syndrome and sarcopenia. Nutrients, 13(10), 3519.
[4] Ghimire, K., Li, Y., Chiba, T., Julovi, S. M., Li, J., Ross, M. A., … & Rogers, N. M. (2020). CD47 promotes age-associated deterioration in angiogenesis, blood flow and glucose homeostasis. Cells, 9(7), 1695.
[5] Sun, J., Chen, Y., Lubben, B., Adebayo, O., Muz, B., & Azab, A. K. (2021). CD47-targeting antibodies as a novel therapeutic strategy in hematologic malignancies. Leukemia Research Reports, 16, 100268.
[6] Maimaitiyiming, H., Norman, H., Zhou, Q., & Wang, S. (2015). CD47 deficiency protects mice from diet-induced obesity and improves whole body glucose tolerance and insulin sensitivity. Scientific reports, 5(1), 8846.
[7] Li, D., Gwag, T., & Wang, S. (2021). Absence of CD47 maintains brown fat thermogenic capacity and protects mice from aging-related obesity and metabolic disorder. Biochemical and biophysical research communications, 575, 14-19.
[8] Li, D., Gwag, T., & Wang, S. (2023). Sex differences in the effects of brown adipocyte CD47 deficiency on age-related weight change and glucose homeostasis. Biochemical and biophysical research communications, 676, 78-83.