Strategický Pohled na Měření Stárnutí: Proč je Personalizace Klíčová pro Medicínu Dlouhověkosti
V rámci blížícího se summitu Global Longevity Summit 2025 v Ženevě, který pořádá A4M, se bude diskutovat o aplikaci nejnovějších vědeckých poznatků do praxe. Stěžejním tématem je měření biologického stárnutí a jak lze tyto nástroje přenést do klinického prostředí. Jeden z předních řečníků, profesor Gordan Lauc, spoluzakladatel společnosti GlycanAge, poukazuje na to, že budoucnost zdravotnictví spočívá v přijetí individuální variability a opuštění spoléhání se na populační průměry.
Glykany a Skryté Individuální Rozdíly
Profesor Lauc, působící na Katedře biochemie a molekulární biologie na Záhřebské univerzitě, se zaměřuje na glykobiologii. Jeho práce ukazuje, jak tzv. glykanové signatury mohou odhalit biologický věk a poukázat na skryté rozdíly mezi jednotlivci. Tato perspektiva představuje výzvu pro tradiční medicínu, která se často opírá o průměrné hodnoty, a zdůrazňuje nezbytnost personalizovaných přístupů.
Lauc vysvětluje, že jakákoli intervence, ať už se jedná o lék, dietu nebo fyzickou aktivitu, má u různých lidí odlišné, někdy až protichůdné účinky. Důvodem je právě individuální diverzita, kterou glykany odrážejí. Podle něj je proto iluzorní hledat univerzální řešení, které by prospívalo naprosto všem. Skutečná hodnota spočívá v zavedení spolehlivých testů do klinik, které umožní lékařům zhodnotit, zda konkrétní přístup pacientovi pomáhá, či nikoli.
Potřeba Robustních Diagnostických Nástrojů
Gordan Lauc se domnívá, že nikdy nebudeme mít jediný test, který by zachytil komplexitu stárnutí, protože biologie je příliš složitá. Místo toho je potřeba zvýšit laťku pro stávající diagnostické nástroje – tedy zajistit, že analytické metody, jako jsou glykanové profily a epigenetické hodiny, jsou dostatečně robustní a klinicky ověřené, aby poskytovaly spolehlivá data. Jakmile se podaří zajistit spolehlivost měření, klinická praxe bude moci tyto nástroje využívat k přesnějšímu řízení změn životního stylu nebo farmakologických intervencí.
Genetika Neříká Celý Příběh
Sekvenování celého genomu sice již pomáhá v klinické praxi s odhadem zdravotních rizik, ale geny podle Lauca definují pouze malou část (deset až dvacet procent) dlouhověkosti a jen třicet procent komplexních onemocnění. Zásadní jsou proto vrstvy nad DNA, jako je epigenetika (odrážející prožité zkušenosti, včetně prenatálního života) a glykosylace (molekuly, které se mění v reakci na aktuální biologický stav). Kombinace dat z těchto zdrojů by měla umožnit skutečnou personalizaci. To by mohlo vést i k návratu dříve opuštěných léků, jako je například metformin, který pomáhá jen malé části populace, ale pro tyto jednotlivce může být transformační.
Dlouhověkost jako Společenská Nutnost
Profesor Lauc také poukazuje na to, že prodloužení zdravého života je společenskou nutností. Většina zemí čelí stárnutí a poklesu populace, což znamená, že nebude dostatek pracujících lidí, kteří by uživili důchodce. Přestože je prevence na papíře prioritou zdravotnických systémů, v praxi se jí věnuje málo pozornosti, protože udržování zdraví pacientů není pro farmaceutický průmysl tak ziskové jako dlouhodobá léčba nemocí. Překonání tohoto rozporu – a posun od chronické léčby k trvalému zdraví – je podle něj hlavním úkolem moderního zdravotnictví.
Gordan Lauc představí hlubší pohled na vývoj epigenetických hodin a jejich praktické využití v diagnostice stárnutí v rámci své prezentace Mastering the Aging Clock – The Science of Longevity na summitu Global Longevity Summit, který se koná v Ženevě od 28. do 30. října 2025. Následovat bude diskuse, kde se připojí k dalším předním odborníkům v oboru epigenetiky.