Analýza zprávy McKinsey Health Institute
McKinsey Health Institute (MHI) vydal novou zprávu s názvem „Healthspan science may enable healthier lives for all“, která se zaměřuje na urychlení vědeckého pokroku v oblasti prodlužování délky života ve zdraví, takzvaného healthspanu. Autoři zprávy identifikovali sedm klíčových „posunů“, které jsou podle nich nezbytné pro rozvoj biomedicínských intervencí zaměřených na proces stárnutí. Zpráva zdůrazňuje, že ačkoliv trh se ženským zdravím přesahuje hodnotu 600 miliard dolarů, přitahuje pouze 2% rizikového kapitálu.
Zpráva argumentuje, že řešení biologie stárnutí má obrovský potenciál pro boj s chorobami souvisejícími s věkem, které představují zhruba třetinu celosvětové zátěže nemocemi. Z ekonomického hlediska by vyřešení poloviny této zátěže mohlo globálnímu HDP přidat asi 2 biliony dolarů. Lars Hartenstein, ředitel pro zdravou dlouhověkost v MHI, v rozhovoru uvedl, že ačkoli se v oboru již dosahuje pokroku, je nutné zvýšit povědomí a zapojit širší spektrum zainteresovaných stran.
Sedm klíčových bodů pro urychlení vědy o dlouhověkosti
Zpráva popisuje sedm oblastí, ve kterých je potřeba dosáhnout zásadních změn, aby se biomedicínský výzkum dlouhověkosti mohl plně rozvinout.
1. Jasná definice a vnímání
Vědecká komunita musí dosáhnout shody na klíčových pojmech, jako je „longevity“ (dlouhověkost) a „healthspan“ (délka života ve zdraví), aby se vytvořil jednotný rámec pro výzkum a veřejnou politiku. V současnosti nekonzistentní terminologie ztěžuje komunikaci a otevírá prostor pro neověřená tvrzení. Hartenstein navrhuje zaměřit se především na „healthspan“.
2. Pochopení základní vědy
Je potřeba zlepšit a koordinovat globální výzkum biologie stárnutí. Měli bychom se zaměřit na sběr komplexních dat (biomarkery, multiomika) a využívat nové technologie, včetně umělé inteligence, k získání hlubších poznatků. V současnosti je výzkum roztříštěný a data jsou často uzavřena kvůli ochraně duševního vlastnictví.
3. Biomarkery
Klíčové je vytvořit a standardizovat prediktivní biomarkery, které by mohly sloužit jako zástupné cíle pro klinické studie. To by výrazně urychlilo schvalovací procesy pro nové terapie. Dosažení konsenzu mezi výzkumníky, regulátory a vládami je však stále velkou výzvou.
4. Klinický vývoj
Zpráva volá po urychlení klinického vývoje. Navrhuje využívat adaptivní design studií, umělou inteligenci a data, a také posílit partnerství mezi různými sektory. Problémem je, že do vývoje léků v oblasti dlouhověkosti zatím nejsou plně zapojeni zkušení profesionálové z velkých farmaceutických firem.
5. Regulační jasnost
Pro stimulaci investic je nutné dosáhnout jasné regulační cesty pro schvalování intervencí, které cílí na stárnutí. Je potřeba buď přizpůsobit stávající regulační rámce, nebo vytvořit nové, které se zaměří na funkční a adaptační schopnosti organismu.
6. Investice
Přitáhnout tradiční investory z oblasti farmacie a biotechnologií je zásadní. Zpráva navrhuje využívat tzv. blended finance (smíšené financování), kde by se filantropický kapitál a investice od jednotlivců s vysokým jměním kombinovaly s rizikovým kapitálem, čímž by se snížilo riziko a zvýšila atraktivita pro větší hráče.
7. Klinická praxe a odbornost
Posledním bodem je nutnost vyškolit více klinických lékařů a výzkumníků v oblasti vědy o zdravé dlouhověkosti a integrovat tyto poznatky do běžné preventivní péče. V současné době chybí dostatečné kapacity a povědomí mezi odborníky.
Hartenstein uvádí, že ačkoli pokrok probíhá ve všech sedmi oblastech, je možné ho výrazně urychlit. Řešením je vytvoření koalic, které by podpořily klíčové klinické studie a globální datovou spolupráci, což by vytvořilo podmínky pro další rozvoj celého oboru.