Autodigesce střevních enzymů může být příčinou stárnutí

Stárneme kvůli vlastním trávicím enzymům? Nová teorie se zaměřuje na „autodigesci“

Nová studie odhalila, že poškození způsobené únikem trávicích enzymů z trávicího traktu do jiných částí těla může být příčinou některých typických znaků stárnutí. Tento proces, který vědci pojmenovali jako „autodigese“, poukazuje na riziko, že tělo se může částečně „trávit“ samo.

Jak tělo zabrání „samožravosti“?

Abychom mohli žít, musíme trávit potravu, která obsahuje složky jako tuky a bílkoviny – tedy látky, ze kterých se skládá i naše vlastní tělo. Trávicí enzymy, produkované slinivkou, jsou sice aktivovány až ve střevech, ale pokud by se dostaly mimo trávicí trakt, mohou poškozovat i naše vlastní tkáně. Naštěstí je chrání slizniční bariéra, která odděluje enzymy od tělesných tkání.

S věkem však tato ochrana slábne. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu tento proces důkladně prozkoumali a objevili dosud nepopsaný mechanismus stárnutí způsobený autodigesí.

Únik „neposlušných“ enzymů

Výzkum ukázal, že zatímco mladí jedinci mají v těle nízké hladiny trávicího enzymu trypsinu, starší jedinci jej mají výrazně více. Vyšší hladiny byly zjištěny nejen ve střevech, ale i v orgánech jako játra nebo plíce, kde může trypsin napáchat škody. Vědci při pokusech podávali starším zvířatům inhibitor trypsinu a výsledkem bylo snížení jeho hladiny v orgánech i kůži.

Inhibice trypsinu dokázala částečně zmírnit škody, které enzym napáchal, včetně degradace kolagenu, což je hlavní příčina stárnutí pokožky. Trypsin zřejmě také narušuje buněčné receptory, například inzulínové receptory, jejichž správná funkce je nezbytná pro kontrolu hladiny cukru v krvi.

Tato zjištění vedla výzkumníky k hypotéze, že útoky trypsinu na inzulínové receptory by mohly souviset se zvýšenou náchylností k cukrovce u starších lidí.

Spojitost s procesem stárnutí

Vědci tvrdí, že zatímco trávení potravy je nezbytné pro život, má svou cenu – autodigese může postupně vést k poškození orgánů a vzniku chronického zánětu (tzv. inflammaging), což je stav typický pro stárnutí. Enzymy totiž mohou narušovat tkáň a vyvolávat zánětlivou reakci, což může vést k dalšímu poškození.

Únik trávicích enzymů tak může významně přispět ke dvěma hlavním projevům stárnutí: k chronickému zánětu a degradaci extracelulární matrix (tělesného pojiva).

Jak jídlo ovlivňuje hladiny trávicích enzymů

Množství trávicích enzymů je přímo ovlivněno naším stravovacím stylem. Obzvláště u starších lidí, kteří mají oslabenou slizniční bariéru, může být důležité, co a jak často jedí. Studie naznačuje, že některé přínosy kalorického omezení a přerušovaného půstu (kdy jsou mezi jídly delší intervaly) by mohly pramenit právě ze snížení hladin trávicích enzymů.

Delší doba mezi jídly dává šanci na obnovu střevní bariéry a může tak snížit riziko autodigesce. Podle autora studie je ovšem množství jídla, které konzumujeme, pravděpodobně jedním z faktorů, které ovlivňují poškození střevní bariéry: větší příjem jídla ji oslabuje, menší ji naopak chrání.

Typ potravy také hraje roli. Například strava bohatá na tuky zvyšuje tvorbu volných mastných kyselin, které mohou sliznici poškozovat. Konzumace alkoholu je také riziková, protože alkohol může narušit lipidovou vrstvu sliznice.

Léčba autodigesce: nový směr pro výzkum?

Vědci uznávají, že blokování trávicích enzymů je jemná záležitost: je potřeba přistupovat k ní s citem, aby byly blokovány enzymy způsobující poškození, ale aby trávení zůstalo zachováno. Otázka dlouhodobé inhibice trypsinu u lidí je zatím otevřená, ale vědci na ní pracují a doufají, že se jim podaří najít správnou rovnováhu.