Zvápenatělé aterosklerotické pláty nemusí být tak stabilní, jak se myslelo
Prasknutí aterosklerotického plátu, který se tvoří v tepnách, je zodpovědné za smrt více než čtvrtiny lidstva prostřednictvím infarktu a mrtvice, což z něj činí největší jednotlivou příčinu úmrtí na světě. Aterosklerotické pláty jsou nánosy tuku, cholesterolu a dalších látek v tepnách. Dlouho se předpokládalo, že zvápenatění (kalcifikace) těchto plátů zvyšuje jejich stabilitu a snižuje riziko jejich prasknutí, které může vést ke vzniku krevní sraženiny a následné mrtvici.
Nová studie publikovaná tento měsíc však naznačuje, že kalcifikované pláty nemusí být tak neškodné, jak se kdysi myslelo.
Jak se pláty v čase mění? Nová studie přináší odpovědi
Vědci sledovali 802 pacientů ze studie Rotterdam Study, což je rozsáhlá populační studie. Všichni účastníci, ve věku 45 let a více, měli subklinickou (bezpříznakovou) aterosklerózu krční tepny. Na začátku studie bylo provedeno zobrazení složení jejich plátů pomocí magnetické rezonance (MRI), které bylo zopakováno po šesti letech.
Během tohoto šestiletého sledování se pláty nestávaly jen většími, ale také komplexnějšími. Vyvíjely se v nich další složky, jako je právě kalcifikace, krvácení a nové tukové usazeniny. Změny směrem ke komplexnějšímu složení plátů byly častější u mužů než u žen.
Překvapivé riziko zvápenatění
Nejdůležitějším zjištěním studie byl fakt, že kalcifikace nezaručuje stabilitu. Naopak, studie ukázala, že ve srovnání s pláty bez kalcifikace měly pláty, které již na začátku studie zvápenatělé byly, dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku vnitřního krvácení (krvácení uvnitř plátu).
Toto krvácení je přitom klíčovým ukazatelem zranitelnosti plátu a jeho potenciálního prasknutí.
„Je důležité si uvědomit, že pláty, které ještě nezpůsobují příznaky, se mohou rychle vyvinout tak, že se stanou nebezpečnějšími. Jedním z klíčových zjištění naší práce je, že zvápenatělé pláty nemusí být tak neškodné, jak se kdysi myslelo, protože bylo zjištěno, že u těchto plátů hrozí riziko krvácení uvnitř plátu, což je samo o sobě nejdůležitější příčinou prasknutí plátu a následné mrtvice,“ uvádí autoři studie.
Dlouhodobý výhled a závěr
Vědci také provedli simulaci, aby předpověděli vývoj plátů nad rámec šesti let. Simulovaný 30letý vývoj ukázal, že více než polovina účastníků, kteří měli na začátku jednoduché jednosložkové pláty, by do 70 let věku vyvinula komplexní vícesložkové pláty.
Závěrem studie je, že i když nejsou přítomny žádné příznaky, časné známky plátů v krčních tepnách se mohou v tichosti stát v průběhu času nebezpečnějšími. Přítomnost kalcifikace by neměla být vnímána jako známka stability, ale spíše jako indikátor probíhajícího onemocnění, které může vést ke vzniku nebezpečnějších a nestabilních struktur.