Vypnutí imunitního regulátoru STING zmírnilo projevy Alzheimerovy choroby u myší
Neurodegenerativní onemocnění jsou úzce spojena s chronickým zánětem, který provází stárnutí. Dlouhodobě probíhající zánětlivé procesy poškozují tkáně a jejich funkci, přičemž stále více důkazů ukazuje, že dysregulovaná funkce imunitních buněk v mozku významně přispívá k rozvoji těchto patologií. Zásah do zánětlivých signálních drah je však komplikovaný, protože je obtížné potlačit nežádoucí chronický zánět, aniž by byla narušena normální a potřebná krátkodobá zánětlivá reakce těla.
Nový výzkum se zaměřil na dobře prostudovaný regulátor vrozené imunity známý jako STING (stimulátor interferonových genů). Studie ukázala, že jeho vyřazení z funkce může snížit jak zánět v mozku, tak progresi patologie podobné Alzheimerově chorobě na myším modelu.
Průběh a výsledky studie
Vědci zkoumali roli molekuly STING v patogenezi Alzheimerovy choroby pomocí genetického cílení. Pro svůj výzkum použili myší model 5xFAD, který napodobuje amyloidózu spojenou s Alzheimerovou chorobou, tedy tvorbu amyloidních plaků v mozku. U těchto myší geneticky odstranili gen pro STING a následně hodnotili dopady na patologii, neurozánět, genovou expresi a kognitivní funkce.
Výsledky ukázaly, že genetické vyřazení STING vedlo u myší k několika pozitivním změnám:
- Zlepšila se kontrola nad tvorbou plaků amyloidu-beta (Aβ).
- Změnil se stav aktivace mikroglií (imunitních buněk mozku).
- Snížila se míra neuritické dystrofie (poškození výběžků nervových buněk).
- Myši byly chráněny před poklesem kognitivních funkcí.
Kromě toho bylo zjištěno, že zlepšení neurologického stavu u myší s chybějícím STING bylo charakterizováno sníženou expresí genů signalizace interferonu typu I, a to jak v mikrogliích, tak v excitačních neuronech.
Tato zjištění odhalují klíčovou roli, kterou STING hraje v neurologickém onemocnění poháněném amyloidem-beta, a naznačují, že léky cílící na STING by mohly v budoucnu představovat slibnou strategii pro léčbu Alzheimerovy choroby.