Aplikace, Data a Umělá Inteligence v Boji Proti Stárnutí: Vize Společnosti Rejuve.AI
Společnost Rejuve.AI, za kterou stojí CEO Jasmine Smith a renomovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence Ben Goertzel, si klade za cíl „demokratizovat dlouhověkost“. Nedávno spustili mobilní aplikaci, která je však jen špičkou ledovce jejich mnohem ambicióznějšího plánu: vytvořit globální, decentralizovanou síť pro výzkum stárnutí, kde data a umělá inteligence hrají hlavní roli.
Více Než Jen Zdravotní Aplikace
Aplikace Rejuve.AI má dvojí účel. V první řadě slouží jako nástroj pro uživatele, kteří chtějí sledovat své zdraví a dopady vlastních experimentů s životním stylem, dietou či doplňky stravy. Klíčová je ale druhá funkce: aplikace motivuje uživatele, aby se dobrovolně podělili o svá data a přispěli tak do společné, decentralizované databáze.
„Chceme lidi povzbudit, aby se zapojili do přispívání dat z aplikace do výzkumného fondu,“ vysvětluje Ben Goertzel. Cílem je využít nástroje umělé inteligence k objevení nových poznatků o prodlužování zdravého života a následně tyto objevy poskytnout zpět uživatelům aplikace, kteří se tak stávají prvními experimentálními subjekty.
Problém s Daty a Řešení Pomocí Decentralizace
Výzkum dlouhověkosti, stejně jako biologie obecně, naráží na zásadní problém: nedostatek kvalitních a rozmanitých dat. Stávající databáze jako americká NHANES nebo britská UK Biobank jsou často regionálně zaměřené. Jasmine Smith zdůrazňuje, že cílem Rejuve.AI je vybudovat mezinárodní databázi, která bude zahrnovat více žen a různých menšinových skupin.
Projekt se zaměřuje na sběr holistických dat – nejen genomických a klinických, ale i údajů o životním stylu, stravě, cvičení a náladě. Právě tento celostní pohled podle Goertzela ve farmaceutickém a akademickém světě, který se často úzce soustředí na jednotlivé nemoci, chybí.
Klíčovým prvkem je decentralizace postavená na technologii blockchain. Ta řeší dva hlavní problémy:
- Vlastnictví dat: Uživatelé mají plnou kontrolu nad svými daty. Mohou rozhodovat, kdo k nim získá přístup, a sledovat jejich použití. „Je šílené, že lékařský svět takto nefunguje,“ říká Goertzel a popisuje ideální stav, kdy by veškeré zdravotní záznamy byly bezpečně uloženy na decentralizovaném úložišti patřícím pacientovi.
- Motivace: Za poskytování dat jsou uživatelé odměňováni tokeny RJV, které tvoří základ vznikající ekonomiky dlouhověkosti.
Od Dat k Hypotézám: Role Umělé Inteligence
Sběr dat je pouze začátek. Skutečná síla projektu spočívá v jejich analýze pomocí pokročilé umělé inteligence. Goertzelův tým pracuje na metodách, které dokáží z relativně malého množství biologických dat vytěžit maximum a generovat nové hypotézy.
Tyto hypotézy mohou být následně testovány různými způsoby. Jedním z nich jsou uživatelsky vedené klinické studie přímo v aplikaci, kde by se skupiny lidí mohly dobrovolně zapojit do testování určitého doplňku nebo diety. Další testování probíhá ve spolupráci se sesterskou firmou Rejuve Biotech na speciálně vyšlechtěných muškách octomilkách, které se dožívají pěti až osminásobně déle než běžné mušky.
Ekosystém Postavený na Toknech
Rejuve.AI buduje cirkulární ekonomiku. Uživatelé získávají tokeny RJV za poskytování dat a následně je mohou utratit v partnerském ekosystému za produkty a služby spojené se zdravím a dlouhověkostí. Mezi partnery patří například firma GlycanAge, poskytovatelé laboratorních testů nebo cestovní portál Travala, kde lze za tokeny rezervovat lety či hotely. Cílem je, aby se token RJV stal hlavní měnou v oblasti wellness a longevity.
Vize Bena Goertzela: AGI a Konec Stárnutí
Ben Goertzel, známý zastánce singularitarianismu, věří, že dosažení umělé inteligence na lidské úrovni (AGI) je blízko, možná kolem roku 2029. Podle něj bude přechod k superinteligenci (ASI) velmi rychlý, v řádu měsíců až několika let.
„Otázkou je, co můžeme udělat teď,“ říká. „Mohli bychom jen čekat, až přijde AGI a vyřeší dlouhověkost, ale AGI není magie.“ Bude potřebovat data, a právě jejich sběr a inteligentní organizace je klíčovým úkolem současnosti. Čím více dat bude mít budoucí AGI k dispozici, tím rychleji může postupovat v řešení stárnutí.
Goertzelova optimistická časová osa naznačuje, že kolem roku 2035 bychom mohli být „přibližně nesmrtelní“. I pokud by se vývoj AGI zpozdil, data sbíraná projekty jako Rejuve.AI mohou vést k významným průlomům i s méně pokročilými formami AI. Problémem podle něj není nedostatek zdrojů, ale jejich špatné rozdělení na „destrukci a prodej zbytečného harampádí“ místo investic do technologií, které mohou pozitivně ovlivnit budoucnost lidstva.