Vědci zveřejnili v časopise Aging Cell výzkum, který potvrzuje, že exosomy, specifický typ mimobuněčných váčků, mohou prodlužovat život nejen myším, ale i potkanům. Výsledky přináší slibné informace o možném vlivu exosomů na stárnutí.
Potvrzený účinek
Exosomy fungují jako zprávy, které buňky posílají mezi sebou, což může pomoci zpomalit nebo dokonce částečně zvrátit procesy spojené se stárnutím. Tým pod vedením známého vědce Steva Horvatha se již dříve zaměřil na typ exosomů, označený jako E5, který pochází z prasat. Ve své předešlé studii ukázali, že E5 ovlivňuje biologické markery stárnutí u potkanů, a tento nový výzkum nyní potvrdil, že E5 navíc prodlužuje jejich život.
Lepší zdraví a síla díky E5
Studie se zaměřila na samice potkanů Sprague-Dawley, které byly sledovány od 24. měsíce věku po dobu dalších 420 dní. Exosom E5 byl skupině s léčbou aplikován pětkrát – na začátku a pak v přesně daných intervalech. Ačkoliv se experimentu účastnilo pouze 16 potkanů, výsledky ukázaly výrazné zlepšení síly, kdy ošetřené potkany měly dvojnásobnou až trojnásobnou sílu oproti kontrolní skupině, přičemž zůstaly stejně těžké.
Vedle posílení svalů E5 zlepšil další biomarkery zdraví – například krevní močovinový dusík, který je ukazatelem zdraví ledvin, byl u ošetřených potkanů nižší. Skupina s E5 také vykazovala vyšší hladiny GSH a SOD, látek, které chrání před oxidačním stresem, a snížené hodnoty zánětlivých faktorů TNF-α a IL-6. Biomarkery spojené s buněčným stárnutím, jako jsou p53 a NF-κB, rovněž vykazovaly snížené hodnoty.
Výrazně delší život
Potkani v kontrolní skupině žili maximálně 39,5 měsíce, zatímco u potkanů s E5 byl život delší – první z nich zemřel až po 38 měsících a polovina zůstala naživu i po 40 měsících. Jeden z ošetřených potkanů dokonce překonal čtyři roky, což je světový rekord pro samici potkana Sprague-Dawley.
Vědci zmiňují několik potenciálních důvodů, proč došlo k tak výraznému prodloužení života. Pozornost věnují zlepšení biomarkerů spojených s věkem, včetně zvýšené antioxidační ochrany a snížení zánětů. Předpokládají také, že pokles markeru p53 může oddálit změny v epigenetice, jež jsou s věkem spojené.
Tento slibný objev bude vyžadovat další výzkum, aby vědci lépe porozuměli tomu, jak přesně exosomy E5 fungují, a zda mohou podobně působit i u lidí.
Zdroje
[1] Jakubec, M., Maple-Grødem, J., Akbari, S., Nesse, S., Halskau, Ø., & Mork-Jansson, A. E. (2020). Plasma-derived exosome-like vesicles are enriched in lyso-phospholipids and pass the blood-brain barrier. PLOS One, 15(9), e0232442. Odkaz na článek
[2] Horvath, S., Singh, K., Raj, K., Khairnar, S. I., Sanghavi, A., Shrivastava, A., … & Katcher, H. L. (2024). Reversal of biological age in multiple rat organs by young porcine plasma fraction. GeroScience, 46(1), 367-394. Odkaz na článek