Stárnutí, makrofágy a problémy s obnovou cév: Co brání růstu nových cév ve vyšším věku?
Jak stárneme, naše tělo postupně ztrácí schopnost tvořit nové cévy. Tento proces, odborně nazývaný angiogeneze, je klíčový pro správné prokrvení tkání. S přibývajícím věkem však hustota vlásečnic – těch nejmenších cév – v našich svalech a orgánech klesá. A právě tento úbytek cév může mít vážné důsledky pro zdraví, například zhoršené hojení ran nebo ztížený průtok krve v důsledku ucpaných tepen.
Jedním z příkladů, kde se tento problém projeví naplno, je onemocnění zvané periferní arteriální nemoc. Jde o stav, kdy se kvůli ateroskleróze – tedy ukládání tukových plátů v tepnách – snižuje průtok krve, nejčastěji do nohou. Ačkoliv existují snahy podpořit obnovu cév pomocí léčebných metod založených na stimulaci růstu nových tepen a vlásečnic, u starších pacientů tyto terapie často selhávají. Proč?
Nová studie nabízí zajímavou odpověď – hlavní roli mohou hrát takzvané senescentní buňky, konkrétně senescentní makrofágy. Makrofágy jsou buňky imunitního systému, které hrají důležitou roli nejen při obraně těla, ale i při obnově tkání, včetně tvorby nových cév. V prostředí stárnoucího organismu ale tyto buňky často podlehnou buněčnému stárnutí, odborně nazývanému senescence. To znamená, že přestanou správně fungovat a začnou spíše škodit – například tím, že vylučují látky podporující zánět a brání normálnímu hojení.
Vědci ze zmíněné studie zkoumali, co se děje v kosterním svalstvu starších myší postižených ischémií – tedy nedostatečným přívodem kyslíku kvůli omezenému průtoku krve. Zjistili, že makrofágy v těchto tkáních byly častěji senescentní a podporovaly zánět. Když vědci tyto makrofágy transplantovali do jiných myší, zjistili, že brzdí proces obnovy cév.
Co konkrétně tyto senescentní buňky dělají? Podle studie zvyšují produkci látky zvané VEGF-A165B. Jde o specifickou formu růstového faktoru VEGF-A, který normálně podporuje tvorbu cév. Jenže právě varianta 165B působí opačně – růst cév brzdí. V těle existují dvě hlavní formy tohoto proteinu: VEGF-A165A, která růst cév podporuje, a zmíněná VEGF-A165B, která ho naopak tlumí. A právě vyšší hladiny této „špatné“ formy byly nalezeny v krvi starších pacientů s periferní arteriální nemocí. Její množství navíc souvisí se závažností nemoci, měřenou pomocí takzvaného kotníkově pažního indexu, který srovnává tlak krve na kotníku a paži.
Závěr studie je jasný – senescentní makrofágy mohou být jednou z hlavních překážek pro obnovu cév ve stárnoucím těle. Cílené odstranění těchto buněk by tak mohlo výrazně pomoci v léčbě nemocí, které souvisejí se špatným prokrvením. Naději přinášejí například tzv. senolytika – látky, které dokáží odstraňovat právě tyto stárnoucí a dysfunkční buňky. Kombinace levných a dostupných látek, jako je dasatinib a quercetin, už ukazuje v některých klinických studiích zajímavé výsledky a mohla by se stát základem nové generace léčby stárnutí a s ním souvisejících onemocnění.
Zdroje:
- https://www.fightaging.org/archives/2017/06/an-angiogenesis-hypothesis-of-aging/
- https://en.wikipedia.org/wiki/Peripheral_artery_disease
- https://en.wikipedia.org/wiki/Atheroma
- https://en.wikipedia.org/wiki/Cellular_senescence
- https://en.wikipedia.org/wiki/Macrophage
- https://www.fightaging.org/archives/2017/09/senolytic-therapies-to-clear-senescent-cells-will-transform-the-field-of-medicine-for-age-related-conditions/
- https://www.fightaging.org/archives/2015/03/senolytic-drugs-to-kill-off-senescent-cells-and-thereby-slow-the-progression-of-degenerative-aging/
- Vědecká studie: https://doi.org/10.1111/acel.70059