Nový nadějný směr v léčbě aterosklerózy: Peptid DT-109 zpomaluje růst plátů a snižuje zánět
Ateroskleróza, tedy postupné ucpávání tepen tukovými usazeninami zvanými ateromy, je hlavní příčinou srdečně-cévních onemocnění. Vědci už dlouhá léta zkoumají, jak tomuto procesu zabránit nebo jej alespoň zpomalit. U laboratorních myší se podařilo vyvinout řadu účinných strategií, některé dokonce fungují i u větších zvířat, jako jsou prasata či opice. Problém však přetrvává jinde: umět již vzniklé pláty skutečně odstranit a obnovit plnou průchodnost tepen – to je výzva, kterou se zatím nedaří zcela překonat.
Nová studie přináší povzbudivé výsledky z výzkumu peptidu s názvem DT-109 (konkrétně jde o kombinaci tří aminokyselin: glycin-glycin-leucin). Tento peptid, podávaný ústy, se ukázal jako účinný v potlačení tvorby aterosklerotických plátů u makaků – tedy u primátů, jejichž cévní systém je velmi podobný lidskému.
Vědecký tým použil dvacet samců makaka jávského, kterým podával stravu bohatou na cholesterol po dobu deseti měsíců. Poté zvířata rozdělili na dvě skupiny – jedna dostávala dalších pět měsíců DT-109, druhá jen čistou vodu. Po celou dobu výzkumu sledovali hladiny tuků v krvi a po skončení zkoumali stav cév v oblasti aorty a koronárních tepen. Součástí studie byly i analýzy genové aktivity (tzv. RNA sekvenování), zejména zaměřené na buňky hladkého svalstva, které tvoří stěny cév.
Výsledky byly pozoruhodné. U zvířat, která užívala DT-109, se výrazně zpomalil vznik nových aterosklerotických ložisek, a to jak v aortě, tak v koronárních tepnách. Vědci zaznamenali také snížení množství makrofágů (imunitních buněk, které se často nacházejí uvnitř plátů) a menší výskyt kalcifikací – tedy nežádoucího ukládání vápníku do cévních stěn, které cévy zpevňuje a snižuje jejich pružnost.
Na molekulární úrovni se ukázalo, že DT-109 snižuje aktivitu několika zánětlivých a oxidačních faktorů. Konkrétně například potlačuje geny NLRP3, AIM2 a CASP1, které se podílí na spuštění tzv. zánětlivého inflammasomu – obranného mechanismu těla, který ale při chronické aktivaci škodí. Dále snižuje oxidační stres i procesy vedoucí k tvorbě vápenatých usazenin (například potlačením genů RUNX2 nebo COL1A1). Zároveň zvyšuje aktivitu genů spojených s normální funkcí cévních svalových buněk, což přispívá k jejich zdravé kontraktilitě – tedy schopnosti reagovat na změny tlaku a toku krve.
Závěrem studie je, že DT-109 má potenciál stát se multifunkčním terapeutickým nástrojem. Nejen že zpomaluje růst plátů, ale zároveň působí proti kalcifikaci a podporuje normální stav cévních buněk. Zatím sice nejsme u cíle – tedy skutečného odstraňování již vzniklých ateromů – ale jde o významný krok správným směrem.
Ještě nás čeká ověření bezpečnosti a účinnosti této látky u lidí, ale pokud by se výsledky potvrdily, mohlo by jít o levnou a dobře dostupnou doplňkovou léčbu pro miliony lidí s kardiovaskulárními onemocněními.
Zdroje: