Rizikové faktory Alzheimerovy choroby korelují se zhoršeným poznáváním v raném dospělém věku

První známky Alzheimerovy choroby? Studie ukazuje spojitost biomarkerů a kognitivních schopností už u mladých dospělých

Dlouhá léta se vědělo, že Alzheimerova choroba se vyvíjí desítky let před tím, než se objeví klinické příznaky. Nová studie nyní ukazuje, že určité biomarkery spojené s Alzheimerem a kognitivní oslabení lze najít už u lidí ve věku 24–44 let.

Jak výzkum probíhal?

Vědci analyzovali data z rozsáhlé National Longitudinal Study of Adolescent to Adult Health v USA, která sleduje tisíce lidí od adolescence do dospělosti.
Analyzované kohorty zahrnovaly:

  • Wave IV: věk 24–34 let (medián 28 let)
  • Wave V: věk 34–44 let (medián 38 let)

Měřily se klíčové faktory spojené s rizikem Alzheimerovy choroby:

  • CAIDE skóre – kombinuje věk, pohlaví, vzdělání, krevní tlak, BMI, cholesterol a fyzickou aktivitu
  • Genetický faktor APOE ε4 – známý zvýšením rizika Alzheimerovy choroby
  • Biomarkery: celkové tau proteiny, neurofilament light chain (NfL), zánětlivé cytokiny (IL-1β, IL-6, IL-8, IL-10, TNF-α) a C-reaktivní protein (hsCRP)
  • Kognitivní testy: okamžité vybavení slov, opožděné vybavení slov a zpětné opakování číselné řady

Klíčové poznatky

  • CAIDE skóre (ukazatel kardiovaskulárního rizika) bylo silně spojeno se zhoršením výsledků ve všech třech kognitivních testech už u mladých dospělých.
  • APOE ε4 – hlavní genetický rizikový faktor pro Alzheimerovu nemoc – nebyl zatím ve věku 24–44 let spojen s horšími kognitivními výsledky. To naznačuje, že genetický vliv se projeví až později v životě.
  • Tau protein byl spojen s horším okamžitým vybavením slov – což je raný signál neurodegenerace.
  • NfL ukazoval trend k horšímu výkonu, ale ve věku 24–34 let nebyla asociace statisticky významná.
  • Zánětlivé markery (například IL-6 a IL-8) nebyly významně spojeny s kognitivními výsledky ve věku 24–34 let, ale začaly být silněji spojeny ve věku 34–44 let.

Co to znamená?

Výsledky naznačují, že:

  • Proces kognitivního úpadku a neurodegenerace začíná mnohem dříve, než jsme si dříve mysleli – možná již ve dvacátých letech života.
  • Životní styl (fyzická aktivita, strava, kontrola hmotnosti, tlak, cholesterol) hraje zásadní roli už od mládí.
  • Zánět se zřejmě akumuluje pomaleji, ale jeho vliv sílí s věkem.
  • Genetické faktory se možná projeví až ve středním nebo vyšším věku.

Autoři také upozorňují, že stále není jasné, zda jde o jednotnou linii patologických změn od mládí do stáří, nebo jestli rané a pozdní změny vznikají různými mechanismy, které se nakonec slévají do stejného výsledku – kognitivního úpadku.

Jaké jsou praktické důsledky?

  • Prevence Alzheimerovy choroby by měla začít mnohem dříve, než se dnes běžně doporučuje.
  • Monitorování biomarkerů by mohlo umožnit včasné odhalení rizik u mladých lidí.
  • Cílené intervence na zlepšení kardiovaskulárního zdraví, snížení chronického zánětu a podporu mozkové vitality už ve 20–30 letech mohou mít zásadní vliv na snížení rizika Alzheimerovy choroby ve stáří.

Shrnutí:

  • Alzheimerova nemoc se může plíživě rozvíjet už ve věku 20–30 let.
  • Kardiovaskulární a neurodegenerativní biomarkery souvisí s kognitivními funkcemi desítky let před nástupem klinických příznaků.
  • Genetické riziko (APOE ε4) se zatím u mladých dospělých výrazně neprojevuje.
  • Prevence zaměřená na zdravý životní styl a omezení zánětu je klíčová už od rané dospělosti.

Zdroje a odkazy: