Nový výzkumný program ve Velké Británii má odhalit vazby mezi střevy, mozkem a imunitou – a zlepšit zdraví při stárnutí
Ve Velké Británii byla spuštěna nová vědecká iniciativa s cílem lépe pochopit, jak spolu souvisí zdraví střev, mozku a imunitního systému. Tento výzkumný směr se v posledních letech ukazuje jako klíčový pro pochopení procesů stárnutí a vzniku chronických onemocnění. Projekt s názvem UK Gut-Immunology-Brain Axis Network+, vedený profesorem Jonathanem Swannem z University of Southampton, propojí odborníky napříč obory a institucemi. Cílem je odhalit, jak životní styl – včetně stravy, spánku či stresu – ovlivňuje střevní mikrobiom a tím i naše mentální a fyzické zdraví během celého života.
Tato iniciativa, která získala finanční podporu ve výši 4,5 milionu liber od britské Rady pro biotechnologický a biologický výzkum (BBSRC), se zaměří na nemoci jako demence, deprese či metabolické poruchy. Všechny tyto problémy mají podle rostoucího množství důkazů spojitost se stavem střevního mikrobiomu – tedy společenstvím mikroorganismů, které žijí v našem zažívacím traktu.
Jak zdůrazňuje Longevity.Technology, jde o jeden z nejslibnějších a zároveň nejsložitějších výzkumných směrů v oblasti dlouhověkosti. Propojení střev, mozku a imunity (tzv. „osa střevo-mozek-imunita“) má obrovský vliv na zánětlivé procesy v těle, kognitivní funkce i odolnost vůči nemocem. Tato síť má potenciál posunout výzkum z oblasti pouhých souvislostí směrem k prokazování příčin, a tím položit základy nových, cílených terapií.
Profesor Anne Ferguson-Smith, předsedkyně BBSRC, vnímá strategický význam sítě jako zásadní:
„Střeva hrají daleko větší roli v našem fyzickém i psychickém zdraví, než jsme si dříve mysleli. Porozumění interakcím mezi jednotlivými biologickými systémy je klíčové pro pochopení lidského zdraví a nemocí. Tato síť nám pomůže rozkrýt, jak mikrobiom, imunitní reakce a mozkové funkce spolupracují – a jak je můžeme ovlivnit.“
Důležitou součástí projektu bude využití umělé inteligence a analýzy velkých dat. Díky tomu budou moci vědci sledovat obrovské množství informací a hledat biomarkery – tedy měřitelné ukazatele, které mohou sloužit k včasnému odhalení zdravotních problémů nebo jako cíle léčby. Cílem je pochopit skutečné biologické mechanismy, které za těmito souvislostmi stojí.
Zásadní výhodou přístupu této sítě je i zaměření na faktory životního stylu, které je možné ovlivnit. Například strava bohatá na vlákninu nebo středomořský jídelníček mění složení střevního mikrobiomu pozitivním směrem – a to má podle výzkumů přímý dopad na náladu, schopnost soustředění i metabolické zdraví. Nový projekt se ale chce posunout dál než k prostému konstatování těchto souvislostí – chce pochopit, jaké konkrétní látky nebo procesy za tím stojí, a jak je lze cíleně využít v medicíně.
Profesor Jonathan Swann vysvětluje, že střevní mikrobiom má daleko širší vliv než jen na trávení:
„Střeva jsou často označována jako náš druhý mozek – a stále více důkazů naznačuje, že jejich zdraví i složení mikrobiomu ovlivňují nejen naši náladu, ale i kognitivní schopnosti. Už víme, že potíže v trávicím traktu mohou souviset s úzkostmi, stresem nebo depresí.“
Nová síť se bude zabývat například i tím, jak může nezdravý střevní mikrobiom souviset s demencí ve stáří, jak ovlivňuje vývoj mozku u malých dětí a jak se může podílet na rozvoji poruch jako autismus nebo ADHD.
Ambicí je také přenést výsledky výzkumu do praxe. Vzniknou nové experimentální modely, které lépe napodobí biologii lidského těla, a bude podpořena spolupráce mezi akademickou sférou, lékaři i firmami. Klíčové je také zaměření na neinvazivní metody zkoumání, které umožní zapojení širší veřejnosti a rychlejší aplikaci výsledků do zdravotní péče.
Tato síť tedy nesměřuje jen ke zkoumání jednotlivých nemocí, ale usiluje o holistický pohled na zdravé stárnutí – tedy o pochopení celých propojených systémů v těle. To odpovídá rostoucímu trendu v oblasti dlouhověkosti: důraz na personalizaci péče, prevenci a celkovou optimalizaci organismu.
Zatím je před námi ještě mnoho výzkumné práce, ale tato iniciativa by mohla odhalit jemné mikrobiální „podpisy“, které ovlivňují, jak myslíme, cítíme a stárneme – a v důsledku nabídnout zcela nové přístupy k zachování kognitivního a fyzického zdraví i ve vyšším věku.
Zdroje a odkazy: