Digitální technologie mohou chránit kognitivní zdraví starších dospělých, ukazuje nová studie
Nový výzkum naznačuje, že používání digitálních technologií má pozitivní vliv na kognitivní funkce u středně starých a starších dospělých, kteří vyrůstali bez počítačů a internetu.
Dětství bez počítačů
Pro mladší generace je těžké si představit svět bez internetu a chytrých zařízení. Starší lidé však vyrůstali v době, kdy tyto technologie ještě neexistovaly, a osvojili si je až v dospělosti. Tito „digitální průkopníci“ zároveň patří do věkové skupiny, která má vyšší riziko rozvoje demence.
Dvě teorie o vlivu technologií
Autoři studie se zaměřili na otázku, zda používání technologií riziko demence spíše zvyšuje, nebo naopak snižuje. Existují dvě protichůdné teorie:
- Hypotéza digitální demence tvrdí, že každodenní používání technologií může kognitivní schopnosti oslabovat. Odkazuje například na tzv. „Google efekt“ – tendenci zapomínat informace, které lze snadno dohledat.
- Hypotéza technologické rezervy naopak tvrdí, že aktivní používání technologií podporuje tvorbu „kognitivní rezervy“, což je schopnost mozku odolávat stárnutí a poškození.
Používání počítačů a chytrých zařízení vyžaduje řešení problémů, učení se novému softwaru i překonávání frustrace – to všechno stimuluje mozek. Navíc technologie pomáhají udržovat kontakt s rodinou a přáteli, což je další faktor chránící kognitivní zdraví.
Co ukázala studie „digitálních průkopníků“
Autoři provedli systematický přehled a metaanalýzu 136 studií s více než 411 000 účastníky staršími 50 let. Výsledky ukázaly, že častější používání digitálních technologií bylo spojeno s nižším rizikem kognitivního úpadku.
Všechny typy digitálního využití – počítače, internet, chytré telefony i kombinace těchto technologií – byly spojeny s lepšími kognitivními výsledky. Výjimkou bylo pouze používání sociálních sítí, kde výsledky byly nejednoznačné.
Pozitivní efekt technologií byl zachován i po zohlednění dalších faktorů, jako je vzdělání, příjem, zdravotní stav nebo sociální podpora. Zajímavé je, že vliv technologií byl srovnatelný nebo dokonce silnější než jiné známé pozitivní faktory, například fyzická aktivita či snížení krevního tlaku.
Pozor na záměnu příčiny a následku
Výzkumníci upozorňují, že pozorovaná souvislost nemusí nutně znamenat příčinný vztah. Je možné, že lidé s lepší kognitivní funkcí častěji používají technologie, ale také že technologie k lepšímu výkonu přispívají. Podobné vzájemné vazby jsou běžné i u jiných aspektů stárnutí, například mezi chůzí a kognitivním zdravím.
Dvě tváře technologií
Autoři shrnují, že vztah mezi technologiemi a kognitivním zdravím je složitý. Mírné a smysluplné používání technologií je pravděpodobně přínosné, zatímco nadměrné trávení času u obrazovky může být škodlivé. Dopad technologií se navíc může lišit mezi generacemi, které s nimi vyrůstaly od dětství, a „digitálními průkopníky“.
Další výzkum je potřeba k lepšímu pochopení toho, jak přesně technologie ovlivňují náš mozek.
Zdroje:
- Benge, J. F., & Scullin, M. K. (2025). A meta-analysis of technology use and cognitive aging. Nature Human Behaviour.
- [Další zdroje uvedené ve studii: Madigan et al. (2019), Manwell et al. (2022), Stern et al. (2023), Scullin et al. (2022), Cho et al. (2023)]