První úspěšná transplantace geneticky upravených prasečích jater do člověka: krok k budoucnosti medicíny
Vědci z Číny oznámili historicky první úspěšnou transplantaci geneticky upravených jater z prasete do mozkově mrtvého pacienta. Tento milník představuje významný posun směrem k běžnému využívání prasečích orgánů při záchraně lidských životů.
Odkud vezmeme náhradní díly pro lidské tělo?
Nedostatek orgánů pro transplantace je dlouhodobým problémem, který přispívá k mnoha úmrtím. Transplantace navíc začínají hrát roli i v širším kontextu prodlužování života – v budoucnu bychom mohli chtít naše těla nejen opravovat, ale i pravidelně „servisovat“, abychom zůstali co nejdéle mladí a zdraví. K tomu ale musíme nejprve vyřešit problém s dostupností orgánů.
Jednou z možností je pěstování orgánů v laboratoři, což je slibná, ale zatím spíše vzdálená budoucnost. Mnohem blíže realitě je využití orgánů ze zvířat – konkrétně prasat, která jsou svým tělem člověku velmi podobná. Dřívější pokusy však narážely na zásadní překážku: imunitní systém lidského těla často cizí orgán okamžitě odmítl.
Genetické úpravy přináší průlom
Díky pokrokům v genetickém inženýrství se ale vědcům podařilo vypěstovat prasata, která postrádají klíčové geny zodpovědné za takzvané hyperakutní odmítnutí orgánů. Naopak do jejich DNA byly vloženy některé lidské geny, které pomáhají tělu nový orgán přijmout.
V minulosti už vědci částečně úspěšně transplantovali prasečí srdce a ledviny, a dokonce dočasně připojili prasečí játra k tělu mozkově mrtvého pacienta. Až dosud ale žádná transplantace prasečích jater do člověka nebyla plně úspěšná – až nyní.
“Přemostění” místo náhrady
Vědecký tým ze Čtvrté vojenské lékařské univerzity v čínském Si-anu zveřejnil v prestižním časopise Nature studii, která popisuje tento přelomový zákrok. Použili geneticky upravená játra miniaturního prasete plemene Bama. Operace byla provedena jako tzv. heterotopická pomocná transplantace – to znamená, že nová játra byla voperována do jiného místa těla, než kde jsou původní játra, a sloužila jako podpora, nikoliv úplná náhrada.
Vědci odstranili geny GGTA1, CMAH a B4GALNT2, které vyvolávají silnou imunitní reakci, a naopak vložili lidské geny pro proteiny thrombomodulin, CD46 a CD55, které mají za úkol snížit riziko odmítnutí.
Rychlý nástup funkce a stabilní průběh
Po transplantaci prasečí játra okamžitě začala produkovat žluč a bílkovinu zvanou albumin, což ukazuje, že rychle začala fungovat. Kromě krátkodobého zvýšení jaterních enzymů – pravděpodobně způsobeného poškozením jiných tkání při operaci – zůstaly jejich hodnoty v normě. Podle spoluautora studie Lina Wanga „játra fungovala velmi dobře“ a „hladce vylučovala žluč“.
Důležité je, že se podařilo předejít komplikacím se srážlivostí krve, které v minulosti často způsobovaly selhání při podobných pokusech. Použitý režim potlačení imunitního systému (tzv. imunosuprese) fungoval většinou dobře, i když se objevily známky aktivace B-buněk (součást imunitního systému), které byly potlačeny lékem rituximab. To naznačuje, že je potřeba režim ještě dále doladit.
Transplantovaná játra fungovala stabilně po dobu deseti dnů – delší testování bohužel nebylo možné kvůli rozhodnutí rodiny pacienta.
Úspěch navazuje na transplantaci prasečí ledviny
Tým ze Si-anu pracuje na xenotransplantacích (tedy transplantacích mezi různými druhy) už více než deset let. Ve stejném období, kdy provedli transplantaci jater, úspěšně transplantovali také ledvinu z prasete – tentokrát do 69leté pacientky, která byla i po třech týdnech od operace v dobrém zdravotním stavu.
Výsledky transplantací prasečích ledvin jsou zatím smíšené: ze zatím pěti pacientů přežili tři, včetně té nejnovější, zatímco dva zemřeli krátce po operaci.
Odborníci varují před přílišným optimismem
Profesor Peter Friend z Oxfordské univerzity, který se studie neúčastnil, označil výzkum za důležitý milník: „Tento experiment posouvá xenotransplantaci ze zvířat na lidech na novou úroveň – můžeme teď sledovat, jak geneticky upravené prasečí orgány fungují v lidském těle.“
Zároveň ale upozornil, že původní játra pacienta zůstala v těle, a tak není jisté, zda by sama prasečí játra dokázala udržet člověka při životě. Přesto studie ukazuje, že genetické úpravy pomohly předejít akutnímu odmítnutí.
Podobně se vyjádřil i profesor Iván Fernández Vega ze Španělska: „Práce má vysokou kvalitu a je vědecky i klinicky velmi precizní. Je to první důkaz, že geneticky upravená prasečí játra mohou v lidském těle přežít a vykonávat základní metabolické funkce.“
Co nás čeká dál?
Tento pokus není ještě plnohodnotnou náhradou selhávajících jater u živého pacienta, ale ukazuje, že genetické úpravy mohou zásadně změnit pravidla hry. Pokud bude výzkum pokračovat úspěšně, mohl by v budoucnu vyřešit nedostatek dárců a otevřít dveře k revoluci v medicíně.
Zdroje:
[1] Tao, K. S., Yang, Z. X., Zhang, X., Zhang, H. T., Yue, S. Q., Yang, Y. L., … & Dou, K. F. (2025). Gene-modified pig-to-human liver xenotransplantation. Nature, 1–8.
Odkaz na původní článek: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/40140580/
Další informace: https://www.lifespan.io/?p=135597