Expozom hraje desetkrát větší roli v riziku úmrtnosti než genetika, ukazuje nový výzkum
Dlouhodobě se vedou debaty o tom, do jaké míry ovlivňuje genetika naše zdraví a délku života. Nový výzkum publikovaný v prestižním časopise Nature Medicine nyní ukazuje, že klíčovým faktorem je expozom – souhrn všech environmentálních vlivů, kterým jsme během života vystaveni. Podle studie má expozom až desetkrát větší vliv na riziko úmrtnosti než genetické predispozice. Tento objev znovu otevírá diskusi o tom, jak moc naše prostředí ovlivňuje zdraví, stárnutí a délku života.
Co je expozom a proč je tak důležitý?
Expozom zahrnuje veškeré vnější faktory, které ovlivňují naše zdraví – od kvality ovzduší a stravy až po chemické látky v našem prostředí a sociální podmínky. Vznikající obor funkční expozomiky se snaží systematicky sledovat a analyzovat tyto vlivy pomocí biomarkerů, umělé inteligence a reálných dat z měst, klinik a komunit. Organizace jako Biomarkers of Aging Consortium a European Human Exposome Network nyní pracují na standardizaci metod, které by pomohly kvantifikovat vliv expozomu na zdraví. Tyto poznatky by mohly vést k přesnějším přístupům v medicíně i lepším strategiím pro veřejné zdraví.
Expozom versus genetika: Kdo má hlavní slovo?
Ačkoli genetika ovlivňuje naši náchylnost k nemocem, výzkumy naznačují, že expozom hraje mnohem větší roli v délce života a celkovém zdravotním stavu. Nová studie ukazuje, že faktory spojené s expozomem mají až desetkrát větší vliv na riziko úmrtnosti než samotné genetické predispozice. Navíc určité environmentální faktory, jako je znečištěné ovzduší, stres nebo sociální nerovnosti, mohou genetické predispozice ještě zesílit.
Tyto nové poznatky vedou ke vzniku iniciativy Human Exposome Project, která by měla systematicky mapovat environmentální vlivy na zdraví – podobně jako Human Genome Project před lety pomohl rozluštit lidský genom.
Zdravotní politika se musí přizpůsobit novým poznatkům
Dopady tohoto výzkumu sahají daleko za hranice laboratoří a vědeckých studií. Tradiční zdravotní péče a veřejné politiky se dosud zaměřovaly hlavně na genetiku a farmaceutické přístupy. Pokud se ale potvrdí, že expozom hraje dominantní roli v riziku nemocí a délce života, bude nutné zaměřit se na prevenci a eliminaci škodlivých environmentálních faktorů.
To znamená, že vlády a politici by měli přehodnotit urbanistické plánování, regulaci znečištění, pracovní prostředí i kvalitu potravin. Taková změna by ovlivnila nejen zdravotní péči, ale i pojišťovnictví, ekonomické strategie a globální iniciativy zaměřené na veřejné zdraví.
Mezinárodní úsilí o pochopení expozomu
Ve dnech 12.–15. května se ve Washingtonu DC uskuteční konference Exposome Moonshot Forum, jejímž cílem je podpořit mezinárodní spolupráci v oblasti expozomu a jeho vlivu na zdraví. Diskutovat se bude o potřebných zdrojích, strategiích a legislativních opatřeních, která by pomohla vytvořit celosvětový rámec pro integraci expozomu do zdravotní politiky.
Tina Woods, členka řídícího výboru fóra a ředitelka Collider Health, zdůraznila, že tato iniciativa je naléhavě potřebná. „Nastal čas na Human Exposome Project, a proto jsem nadšená, že se mohu podílet na jeho realizaci. Musíme měřit expozom, abychom ukázali, že investice do zdraví a prevence se skutečně vyplácí,“ uvedla.
Technologie jako klíč k expozomickému výzkumu
Profesor David Furman z Buck Institute for Research on Aging upozorňuje, že technologický pokrok umožňuje podrobnější studium expozomu. „V době, kdy čelíme rostoucím environmentálním hrozbám, jako je znečištění ovzduší a mikroplasty, máme k dispozici umělou inteligenci a pokročilé analytické metody, které nám pomáhají pochopit, jak prostředí ovlivňuje imunitu a zdraví jednotlivců i celých populací,“ řekl.
Praktické aplikace: Jak se studium expozomu už využívá?
Studium expozomu se už nyní testuje ve vybraných městech po celém světě:
- Nizozemsko (Rotterdam a Utrecht) – Projekty Exposome-NL a Exposome-City zkoumají vliv městského prostředí na zdraví, včetně kvality ovzduší a dopadu městské zeleně.
- Barcelona – Výzkumníci propojují data o znečištění a dostupnosti zelených ploch s výskytem kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, což pomáhá formovat politiku urbanistického plánování.
- Spojené království – National Innovation Centre for Ageing testuje vliv prostředí na zdraví v reálných podmínkách komunit a klinik.
Podle profesora Nica Palmariniho, ředitele tohoto centra, jsou města a komunity ideálním testovacím prostředím pro studium expozomu a hledání řešení pro zdravější životní styl.
Budoucnost: Personalizovaná medicína založená na expozomu
Projekt Human Exposome Project by mohl přinést zásadní data pro tvorbu zdravotní politiky i průmyslových regulací. Pokud lépe porozumíme tomu, které environmentální faktory jsou nejškodlivější, můžeme implementovat efektivní preventivní opatření s cílem snížit výskyt chronických onemocnění a prodloužit zdravý život.
Vědci se zaměřují i na psychosociální faktory, jako je chronický stres, sociální izolace nebo obtížné dětství, které mohou mít dlouhodobé biologické důsledky. Spojení expozomických dat s biologickými ukazateli z oblasti genomiky a metabolomiky může poskytnout komplexní pohled na to, jak prostředí urychluje stárnutí a rozvoj nemocí.
S rostoucím důrazem na preventivní přístup by zdravotní systémy mohly rozšířit své zaměření mimo klinickou diagnostiku a začít využívat monitorování environmentálních faktorů v reálném čase. Technologie jako nositelná zařízení a AI-driven analýzy by pak mohly přinést personalizovaná doporučení pro jednotlivce.
Závěr: Jak využít poznatky o expozomu ke zdravějšímu životu?
Nový výzkum potvrzuje, že naše okolí a životní styl mají na zdraví daleko větší vliv než samotná genetika. Výzvou teď je, jak tyto poznatky přenést do praxe a podpořit opatření, která zvýší dlouhověkost a kvalitu života. Fórum Exposome Moonshot může položit základy pro mezinárodní strategii, která by přetavila vědecké poznatky do konkrétních politických rozhodnutí a opatření podporujících zdravější budoucnost pro všechny.
Zdroje:
[1] https://www.nature.com/articles/s41591-025-03519-8
[2] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S026974912400472X
[3] https://bmcpublichealth.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12889-025-21835-z
[4] https://www.frontiersin.org/journals/medicine/articles/10.3389/fmed.2024.1429137/full