Pokračující pokrok na cestě k pochopení regulátorů sekrečního fenotypu spojeného se senescencí

Jak lze ovlivnit škodlivé účinky stárnoucích buněk?

Před téměř 15 lety bylo poprvé prokázáno, že odstranění senescentních buněk může mít omlazující účinky na tkáně stárnoucích myší. Dnes je výzkum buněčné senescence jedním z nejrychleji rostoucích oborů v oblasti biotechnologií a stárnutí.

Senescentní buňky nejsou jen „nečinné“ – aktivně produkují škodlivé látky, což přispívá k zánětům, poruchám tkání a rozvoji nemocí spojených se stárnutím. Tyto látky se souhrnně nazývají senescence-associated secretory phenotype (SASP).

Cílem současného výzkumu je najít nové způsoby, jak eliminovat SASP, aniž by bylo nutné kompletně odstranit senescentní buňky.


Jak senescentní buňky škodí organismu?

Senescentní buňky se přestanou dělit, ale místo toho začnou produkovat SASP – směs zánětlivých molekul, růstových faktorů a enzymů, které poškozují okolní tkáně.

Negativní dopady SASP:

  • Podporuje zánět v celém těle (tzv. inflammaging).
  • Přispívá k degeneraci tkání a snižuje jejich regenerační schopnost.
  • Může podporovat vznik rakovinných buněk tím, že vytváří „aktivní“ mikroprostředí.

Pozitivní role SASP:

  • Pomáhá při hojení ran.
  • Aktivuje imunitní systém k odstranění poškozených buněk.
  • Může zastavit růst potenciálně nebezpečných buněk a zabránit rakovině.

Proto vědci hledají bezpečný způsob, jak snížit SASP, aniž by ovlivnili jeho krátkodobé pozitivní účinky.


Nový cíl: Ovlivnění enzymu ACSS2

Nová studie publikovaná v Nature Communications se zaměřila na enzym ACSS2 (acetát-dependentní acetyl-CoA syntetáza 2), který hraje klíčovou roli v produkcí acetyl-CoA, což je nezbytná molekula pro regulaci genové aktivity a metabolismu.

🔬 Co zjistili vědci?

  • Blokování ACSS2 v myších vedlo k potlačení SASP, což znamená méně zánětu a menší riziko stárnutím podmíněných nemocí.
  • ACSS2 interaguje s enzymem PAICS, který je nezbytný pro syntézu purinů (stavební bloky DNA).
  • Když ACSS2 změní aktivitu PAICS, vede to k hromadění poškozené DNA, což zvyšuje produkci SASP.
  • Inhibice ACSS2 zabránila tomuto procesu a snížila produkci SASP, což může pomoci oddálit stárnutí a zpomalit rozvoj nemocí.

📌 Co to znamená?
➡️ ACSS2 by mohl být novým cílem pro tzv. senomorfickou terapii – tedy způsob, jak zmírnit negativní účinky senescentních buněk bez jejich úplného odstranění.


Jaké jsou možnosti budoucí léčby?

Vědci nyní zkoumají několik přístupů:

🟢 Senolytika – látky, které cíleně ničí senescentní buňky (například dasatinib + quercetin).
🟡 Senomorfika – látky, které tlumí SASP, aniž by zabíjely buňky (například inhibitory ACSS2).
🔵 Kombinovaná terapie – odstranění části senescentních buněk + snížení produkce SASP u zbylých buněk.


Co bude dál?

Tato studie otevírá nové možnosti léčby stárnutím podmíněných nemocí, jako jsou:

Neurodegenerativní choroby (Alzheimerova a Parkinsonova nemoc).
Kardiovaskulární onemocnění (ateroskleróza, srdeční selhání).
Artritida a zánětlivá onemocnění kloubů.
Rakovina spojená se stárnutím.

Pokud se tato strategie osvědčí i v klinických testech, mohli bychom mít nové léky na prodloužení zdravého života, které by snížily negativní účinky stárnutí a zároveň zachovaly ochranné mechanismy těla.


Zdroje:
Originální studie