Jak zdraví střev ovlivňuje stárnutí mozku a kognitivní funkce?
Složení střevního mikrobiomu – tedy souboru mikroorganismů žijících v našich střevech – se s věkem mění a tyto změny mohou podporovat chronický zánět a přispívat k neurodegenerativním onemocněním, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
Nová studie nejen potvrzuje tento vztah, ale zároveň přináší nový pohled na propojení mezi střevním mikrobiomem, biologickým stárnutím mozku a kognitivními funkcemi. Výzkumníci zjistili, že lidé s výrazně narušeným střevním mikrobiomem mají starší mozek a zároveň vykazují horší kognitivní výkony.
Střevní mikrobiom a mozek: Propojení přes „střevně-mozkovou osu“
Vztah mezi střevy a mozkem je zprostředkován tzv. střevně-mozkovou osou, která umožňuje obousměrnou komunikaci mezi střevním mikrobiomem a centrální nervovou soustavou (mozkem). Tento systém propojuje střeva s mozkem prostřednictvím:
- Nervových drah (např. bloudivý nerv)
- Hormonálních signálů
- Imunitních reakcí
Pokud je mikrobiální rovnováha narušena (dysbióza), může dojít k zvýšené propustnosti střevní sliznice, což umožní průnik škodlivých látek do krevního oběhu. To může vyvolat systémový zánět, který negativně ovlivňuje mozek a přispívá k neurodegeneraci.
Studie: Stárnutí mozku a střevní mikrobiom
Vědci v této studii analyzovali 292 účastníků z jihokorejských klinik, kde jim provedli:
- Magnetickou rezonanci mozku k odhadu biologického stáří mozku
- Kognitivní testy (např. Mini-Mental State Examination – MMSE)
- Analýzu střevního mikrobiomu na základě vzorků stolice
Na základě těchto údajů účastníky rozdělili do dvou skupin podle složení jejich střevního mikrobiomu. Výsledky ukázaly, že horší mikrobiální rovnováha byla spojena s větším biologickým stárnutím mozku a horšími kognitivními funkcemi. Tento vztah platil i po zohlednění dalších faktorů, jako je věk, pohlaví a úroveň vzdělání.
Jak konkrétně střevní mikrobiom ovlivňuje mozek?
S věkem klesá množství prospěšných bakterií (například Bifidobacterium) a roste množství zánětlivých bakterií (například Enterococcus). To vede k:
- Zánětu v těle i mozku – dlouhodobý zánět urychluje stárnutí mozkové tkáně a může podporovat hromadění škodlivých proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou (amyloid-β a tau proteiny).
- Snížení produkce prospěšných látek – například butyrátu, který podporuje zdraví střevní sliznice a má protizánětlivé účinky.
- Zhoršení funkce imunitního systému – střevní mikrobiom ovlivňuje činnost kostní dřeně a brzlíku, což jsou klíčové orgány pro správnou funkci imunity.
Co z toho vyplývá?
Tato studie naznačuje, že ovlivnění střevního mikrobiomu by mohlo pomoci zpomalit kognitivní stárnutí. Mezi možné strategie patří:
- Zdravá strava – vláknina, fermentované potraviny (kefír, kimchi, kysané zelí) a probiotika mohou pomoci udržet rovnováhu mikrobiomu.
- Doplňky stravy – například prebiotika a probiotika mohou podpořit růst prospěšných bakterií.
- Snížení stresu – dlouhodobý stres ovlivňuje střevní mikrobiom a může vést k dysbióze.
- Fyzická aktivita – pravidelný pohyb podporuje zdraví střev i mozku.
Budoucí směřování výzkumu
Vědci se nyní snaží zjistit, zda cílené změny ve střevním mikrobiomu mohou skutečně zlepšit kognitivní funkce a snížit riziko neurodegenerativních onemocnění. Pokud se tato hypotéza potvrdí, mohly by se probiotické nebo prebiotické terapie stát novou strategií v prevenci a léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Zdroje:
Originální studie