Probiotika jako ochrana proti Alzheimerově chorobě? Nová studie přináší slibné výsledky
Vědci zkoumali probiotický koktejl pocházející z lidského mikrobiomu, který by mohl pomoci chránit před Alzheimerovou chorobou. Tato léčba zlepšuje stav střevní mikroflóry a snižuje zánět – zatím však pouze u myší.
Prevence je klíčem
Alzheimerova choroba je vážné neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje ztrátou paměti a dalších kognitivních funkcí. Zatímco její léčba je složitá, vědci se domnívají, že časná prevence může být účinnější než snaha o zvrácení již rozvinutého onemocnění.
Aby byla preventivní léčba úspěšná, musí být bezpečná, snadno dostupná a dlouhodobě udržitelná. Tento nový výzkum se proto zaměřil na propojení mezi střevním mikrobiomem a zdravím mozku – tedy na takzvanou střevně-mozkovou osu.
Jak souvisí střeva s mozkem?
Střevní mikrobiom tvoří obrovské množství mikroorganismů, které žijí v našem trávicím traktu a hrají klíčovou roli pro celkové zdraví, včetně zdraví mozku.
Dřívější studie ukázaly, že složení střevní mikroflóry se u pacientů s Alzheimerovou chorobou liší od zdravých jedinců. Dokonce se ukázalo, že pokud se střevní mikrobiom nemocných pacientů přenese do zdravých hlodavců, začnou se u nich objevovat příznaky Alzheimerovy choroby.
Vědci proto začali zkoumat, zda by probiotika mohla pomoci chránit mozek. Použili speciální koktejl probiotických bakterií pocházejících z lidského mikrobiomu – pět kmenů rodu Lactobacillus a pět kmenů Enterococcus. Tyto bakterie jsou známé tím, že pomáhají posilovat střevní bariéru a snižují zánět.
Testování probiotik na myších
Výzkumníci testovali probiotický koktejl na geneticky upravených myších (APP/PS1), které produkují lidskou verzi amyloidu beta (Aβ) – látky, která se v mozku hromadí a je spojována s rozvojem Alzheimerovy choroby.
Myši dostávaly probiotickou léčbu po dobu 16 týdnů. Na konci studie vědci zjistili, že:
✅ Došlo ke snížení hromadění amyloidu beta v hipokampu (první oblast mozku, která bývá Alzheimerovou chorobou postižena).
✅ Kognitivní schopnosti se zlepšily ve srovnání s myšmi, které probiotika nedostávaly.
✅ Výsledky naznačují, že probiotická léčba chrání mozek před progresí Alzheimerovy choroby.
Snížení zánětu – klíčový efekt probiotik
Alzheimerova choroba není spojena jen s tvorbou amyloidových plaků, ale také s chronickým zánětem v mozku. Studie dokonce ukázaly, že systémový zánět v polovině života může zvýšit riziko kognitivního úpadku až o 20 let později.
V této studii vědci zjistili, že probiotika vedla ke:
✅ Snížení neurozánětu v mozku.
✅ Menší aktivaci mikroglie – imunitních buněk mozku, které při Alzheimerově chorobě přispívají k poškození neuronů.
✅ Zlepšení integrity hematoencefalické bariéry – přirozené ochranné bariéry mezi krví a mozkem, která zabraňuje pronikání škodlivých látek do nervové tkáně.
✅ Snížení zánětlivých markerů v krvi a střevech – což naznačuje, že probiotika mají pozitivní vliv na celý organismus.
Prospěšné účinky na střeva
Kromě snížení zánětu se probiotika ukázala jako prospěšná pro celkové zdraví střev:
✅ Zlepšila strukturu a funkci střevní výstelky – což znamená menší propustnost střev.
✅ Podpořila rovnováhu střevních bakterií – zvyšovala množství prospěšných mikroorganismů.
✅ Nepřímo ovlivnila zdraví mozku – lepší stav střev pravděpodobně vedl ke snížení zánětu v těle a tím i k ochraně nervové soustavy.
Muži reagovali na probiotika lépe než ženy
Vědci si také všimli, že účinek probiotik byl výraznější u samců myší než u samic.
✅ Muži zaznamenali větší zlepšení kognitivních schopností.
✅ U mužů se snížily hladiny zánětlivého markeru Il-1β v mozku, zatímco u žen ne.
✅ Pozitivní změny v propustnosti střev a hematoencefalické bariéry byly zaznamenány pouze u mužů.
To naznačuje, že biologické rozdíly mezi pohlavími mohou ovlivnit účinnost probiotické léčby.
Jak přesně probiotika pomáhají?
Vědci se domnívají, že nerovnováha ve střevním mikrobiomu vede k místnímu zánětu ve střevech, což způsobuje „děravé střevo“. Kvůli tomu se zánětlivé molekuly dostávají do krve, což vyvolává systémový zánět, který nakonec zasáhne mozek.
Jakmile zánět poškodí hematoencefalickou bariéru, škodlivé látky mohou proniknout do mozku a aktivovat imunitní buňky (mikroglie), což vede k neurozánětu a hromadění amyloidu beta.
Vědci shrnuli tento proces následovně:
🦠 Probiotika potlačují zánět ve střevech tím, že snižují jejich propustnost.
⬇
🩸 To vede ke snížení systémového zánětu v krvi.
⬇
🧠 Hematoencefalická bariéra zůstává funkční, což chrání mozek.
⬇
🛡️ Snížený neurozánět zpomaluje progresi Alzheimerovy choroby.
Co bude dál?
Tato studie přináší silné důkazy o propojení střev a mozku a naznačuje, že probiotika by mohla být účinným nástrojem pro prevenci Alzheimerovy choroby.
Nicméně je potřeba další výzkum, zejména u lidí. Autoři studie zdůrazňují, že je nutné ověřit bezpečnost a účinnost této léčby u lidí a zjistit, zda probiotika mohou mít podobný efekt i mimo laboratorní podmínky.
Zdroje
[1] Prajapati, S. K. et al. (2025). Protection of Alzheimer’s disease progression by a human-origin probiotics cocktail. Scientific Reports, 15(1), 1589.
[2] Vogt, N. M. et al. (2017). Gut microbiome alterations in Alzheimer’s disease. Scientific Reports, 7(1), 13537.
[3] Grabrucker, S. et al. (2023). Microbiota from Alzheimer’s patients induce deficits in cognition and hippocampal neurogenesis. Brain, 146(12), 4916–4934.