João Pedro de Magalhães: Proč musíme přehodnotit stárnutí a investovat do základního výzkumu
Dr. João Pedro de Magalhães je jedním z předních odborníků na biogerontologii a komparativní genomiku. Jeho výzkum se zaměřuje na biologické faktory ovlivňující dlouhověkost a zdravé stárnutí. Významně přispěl k rozlišení mezi hlavními příčinami stárnutí (tzv. „drivery“) a vedlejšími efekty („passengers“), což je klíčové pro vývoj účinných zásahů proti stárnutí.
Tento týden vystoupil na Global Healthspan Summit (GHS2025), kde se zúčastnil panelové diskuze o komparativní biologii. Tento obor využívá poznatky ze studia dlouhověkých druhů, jako je například velryba grónská nebo rypoš lysý, k identifikaci mechanismů, které by mohly pomoci prodloužit zdravý lidský život.
Co může odhalit komparativní biologie?
Panel „Comparative Biology – What Can it Unlock?“ se zaměřil na to, jak nám studium různých živočišných druhů může pomoci pochopit procesy stárnutí, zlepšit vývoj léků a zpřesnit modely lidského stárnutí. Dr. de Magalhães zdůraznil význam evolučních mechanismů dlouhověkosti a využití genomiky k pochopení toho, proč lidé žijí tak dlouho, jak žijí.
Studium těchto procesů je zásadní, protože některé druhy vykazují přirozenou odolnost vůči stárnutí a nemocem souvisejícím s věkem. Pokud bychom mohli tyto biologické mechanismy pochopit a využít, mohli bychom výrazně prodloužit zdravý lidský život.
Potřeba investic do základního výzkumu
Dr. de Magalhães dlouhodobě zdůrazňuje, že stále nevíme, proč stárneme. Podle něj je největší výzvou identifikovat skutečné příčiny lidského stárnutí a zaměřit na ně výzkum i investice.
V roce 2023 publikoval v Nature Genetics článek, ve kterém popisuje rozdíl mezi primárními příčinami stárnutí (drivery) a vedlejšími efekty (passengers). Pokud chceme účinně zpomalit nebo zvrátit stárnutí, musíme se zaměřit právě na drivery a pochopit, co spouští proces stárnutí v našich buňkách.
„Musíme lépe porozumět tomu, co skutečně způsobuje stárnutí,“ říká de Magalhães. „Nejde jen o postupné hromadění molekulárních poškození, ale také o genetické programy, které se v průběhu života mění a mohou se stát škodlivými.“
Epigenetické hodiny a programované stárnutí
V roce 2024 publikoval společně s Davidem Gemsem a Roopem Singhem Virkem studii o epigenetických hodinách a programovaném stárnutí. Výsledky ukazují, že stárnutí není pouze důsledkem nevyhnutelného poškození buněk, ale do jisté míry souvisí s geneticky řízenými procesy, které se stávají škodlivými v pozdějším věku.
Tento přístup mění tradiční pohled na stárnutí. Pokud je stárnutí částečně programované, pak bychom mohli cíleně zasahovat do těchto genetických programů a měnit jejich průběh – místo toho, abychom se pouze snažili omezit poškození buněk.
Umělá inteligence a hledání léků proti stárnutí
Na University of Birmingham vede de Magalhães tým, který využívá strojové učení k předpovídání látek, jež by mohly prodloužit život. Pomocí těchto metod již identifikovali několik slibných geroprotektivních sloučenin, které prodlužují životnost laboratorních zvířat.
Jedním z nejzajímavějších objevů je rilmenidin – běžný lék na vysoký krevní tlak, který podle experimentů napodobuje účinky kalorické restrikce a prodlužuje život u červů. Nyní vědci plánují testování na savcích a případně i malé klinické studie u lidí, aby zjistili, zda by mohl mít širší zdravotní přínosy.
„Objevili jsme také další látky s potenciálně pozitivním vlivem na dlouhověkost,“ říká de Magalhães. „Rádi bychom je otestovali a hledáme spolupráci na těchto experimentech.“
Budoucnost výzkumu dlouhověkosti
Na summitu GHS2025 byla zmíněna i integrace výpočetní biologie a genomiky, která podle de Magalhãese urychlí budoucí objevy v oblasti dlouhověkosti.
„Vzhledem ke složitosti lidské biologie a procesu stárnutí je využití umělé inteligence a strojového učení klíčové pro analýzu obrovského množství dat a identifikaci nejlepších cílů pro zásahy proti stárnutí,“ vysvětluje.
Tento přístup spojuje moderní technologie s tradičním biologickým výzkumem a umožňuje rychlejší objev nových strategií pro prodloužení zdravého života.
Shrnutí
Dr. João Pedro de Magalhães patří mezi přední světové odborníky na výzkum stárnutí. Jeho práce přináší nové poznatky o genetických mechanismech dlouhověkosti, epigenetických hodinách a možnostech využití umělé inteligence při hledání léků proti stárnutí.
Klíčové myšlenky jeho výzkumu:
✅ Stárnutí není jen důsledkem poškození buněk, ale i geneticky řízených procesů, které se mohou stát škodlivými.
✅ Studium dlouhověkých živočišných druhů může odhalit nové strategie pro prodloužení lidského života.
✅ Strojové učení pomáhá nacházet nové látky, které by mohly zpomalit nebo zvrátit stárnutí.
✅ Rilmenidin, lék na hypertenzi, by mohl mít protistárnoucí účinky a je na seznamu látek vhodných pro další výzkum.
Co bude dál? De Magalhães a jeho tým pokračují ve výzkumu nových geroprotektivních látek a hledají možnosti klinického testování. Pokud se jejich práce ukáže jako úspěšná, mohli bychom se přiblížit k reálným zásahům proti stárnutí a prodloužení zdravého života.
📺 Záznam z GHS2025 můžete najít zde: GHS2025
Zdroje:
Longevity.Technology – Aging, biology and the search for longevity’s true drivers
João Pedro de Magalhães – Nature Genetics Paper
Epigenetic Clocks and Programmatic Aging