Senolytické terapie a jejich omezení: Výzkum ukazuje, že při infekci chřipkou nemají okamžitý vliv na stárnoucí imunitní systém
Výzkum na myších ukázal, že senolytické terapie, které se zaměřují na odstranění stárnoucích buněk, mohou být účinným nástrojem proti mnoha nemocem spojeným se stárnutím. Nicméně nové studie naznačují, že jejich účinnost není univerzální. Konkrétně se zjistilo, že v případě chřipkové infekce (influenza A) senolytika nepřináší okamžité zlepšení odolnosti stárnoucích myší, pokud jsou podána během infekce nebo krátce před ní.
Senolytika a jejich potenciál
Senolytika, jako je dasatinib s quercetinem, fisetin a ABT-263, jsou sloučeniny, které selektivně ničí stárnoucí buňky (tzv. senescentní buňky). Tyto buňky se s věkem hromadí v tkáních a přispívají k zánětlivému prostředí v těle, což je spojeno s řadou nemocí, včetně cukrovky, rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.
V předchozích studiích na zvířatech senolytika ukázala slibné výsledky, například při snížení poškození plic a zvýšení přežití po infekci koronavirem. Tento úspěch vedl k očekávání, že senolytika by mohla podobně pomoci i při jiných respiračních infekcích, jako je chřipka. Nová studie však ukazuje, že tomu tak není.
Výsledky studie: chřipka a stárnutí
Výzkumníci se zaměřili na to, zda senolytika mohou zlepšit přežití nebo zmírnit úbytek hmotnosti u starších myší infikovaných virem chřipky A (IAV). Zde jsou klíčová zjištění:
- Žádné zlepšení přežití ani příznaků: Tři různá senolytická léčiva (dasatinib s quercetinem, fisetin a ABT-263) nepřinesla žádné zlepšení přežití nebo příznaků chřipky u infikovaných myší.
- Imunitní reakce: Dasatinib s quercetinem a fisetin dokonce dále potlačily imunitní infiltraci, což znamená, že imunitní odpověď na infekci byla oslabena.
- Krátkodobá senolytická léčba: Léčba nepřinesla snížení markerů stárnoucích buněk u starších myší, což naznačuje, že krátkodobé použití senolytik nemusí mít okamžité účinky na imunitní systém.
Výsledky tedy ukazují, že senolytika nejsou univerzálním řešením pro všechny typy virových infekcí a že jejich účinky na imunitní systém jsou složitější, než se původně předpokládalo.
Proč senolytika nepomohla?
Stárnoucí buňky přispívají k hyperzánětlivému prostředí, které může být škodlivé při některých onemocněních. Předpokládalo se, že odstranění těchto buněk by mohlo zlepšit odolnost starších organismů vůči infekcím. Nicméně:
- Časová prodleva: Je pravděpodobné, že výhody senolytik se projevují až po delším čase, než byl v této studii zohledněn.
- Komplexní role senescentních buněk: Senescentní buňky hrají komplexní roli, včetně ochranných funkcí při některých onemocněních. Jejich náhlé odstranění může mít nečekané důsledky, jako oslabení imunitní reakce.
- Akutní podání: Krátkodobé podání senolytik během nebo těsně před infekcí nemusí stačit k vytvoření optimálního prostředí pro odolnost vůči viru.
Závěr: Senolytika nejsou univerzální odpovědí
Tato studie přináší důležité poznatky o omezeních senolytik. Ukazuje, že zatímco senolytika mohou mít přínos při dlouhodobém zlepšení zdraví a prevenci některých onemocnění, nejsou zázračným řešením pro všechny akutní stavy. Je zřejmé, že další výzkum je nezbytný, aby se lépe pochopila role stárnoucích buněk v různých typech onemocnění a aby se senolytika optimalizovala pro různé situace.
Zdroje:
[1] Senolytic therapies and influenza: Study link
[2] Fight Aging – Senolytics and aging