Střevní mikrobiom a jeho role při zánětlivých a autoimunitních onemocněních, včetně revmatoidní artritidy
Rostoucí množství důkazů naznačuje, že střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v řadě špatně pochopených stavů, které zahrnují bolest, zánět a podezření na autoimunitní mechanismy. Mezi tyto stavy patří revmatoidní artritida (RA), fibromyalgie, idiopatické periferní neuropatie nebo myofasciální bolestivý syndrom. Pokud jsou skutečně tyto stavy alespoň částečně ovlivněny mikrobiální aktivitou, mohlo by to vysvětlovat dosavadní obtíže při hledání jejich příčin a mechanismů – donedávna totiž málokdo zkoumal spojitost mezi mikrobiomem a těmito nemocemi.
Revmatoidní artritida a hypotéza o mukózním původu
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění charakterizované postupným poškozováním kloubů a potenciálními systémovými projevy. Nejnovější výzkumy podporují hypotézu, že zánětlivé procesy začínají na mukózních površích, například ve střevě nebo dutině ústní. Tato teorie je založena na následujících faktech:
- Výskyt anticitrulinovaných proteinových protilátek (ACPA) třídy IgA u jedinců ohrožených RA naznačuje mukózní spouštěč zánětu.
- Epidemiologická data spojují RA s kouřením a parodontitidou, což jsou stavy rovněž ovlivňující mukózní imunitní systém.
- Dochází k přechodu z IgA na IgG ACPA, což poukazuje na rozšíření autoimunitní reakce z mukózního povrchu na systémovou úroveň.
Tato dynamika ukazuje, že porucha mukózní bariéry a následná zánětlivá reakce mohou hrát důležitější roli v raných stádiích RA než samotná ztráta tolerance vůči vlastním antigenům.
Role střevního mikrobiomu v RA
Profilování střevního mikrobiomu u pacientů s RA odhaluje jeho dysbiotický stav, tedy nerovnováhu mikrobiálních populací. Zvláštní pozornost byla věnována Prevotella copri, bakteriálnímu druhu, jehož zvýšený výskyt byl pozorován u:
- Nově diagnostikované RA (NORA),
- Osob s genetickým rizikem RA,
- A částečně i u pacientů před zahájením léčby DMARD (léky modifikující průběh nemoci).
Po zahájení terapie DMARD se mikrobiom často vrací k eubióze, tedy zdravějšímu stavu. Zajímavé je, že myší modely rovněž podporují roli bakterií rodu Prevotella v rozvoji RA, i když ne všechny studie nacházejí konzistentní souvislost.
Dynamický mikrobiom a heterogenita RA
Různé studie ukazují na heterogenitu populace RA pacientů a dynamiku mikrobiomu v průběhu onemocnění. Pravděpodobně existují specifické kmeny nebo klady bakterií rodu Prevotella, které mohou hrát roli ve spuštění nebo progresi RA. Avšak není zcela jasné, zda změny ve střevním mikrobiomu předcházejí nástupu RA, nebo zda jsou sekundárním důsledkem zánětlivých procesů.
Klinické důsledky a budoucí výzkum
- Cílení na střevní mikrobiom by mohlo otevřít nové možnosti pro prevenci a léčbu RA.
- Mukózní záněty a dysbióza mikrobiomu by mohly být klíčovými diagnostickými a terapeutickými cíli.
- Další výzkumy jsou nutné k pochopení interakce mezi specifickými mikroby a systémovou autoimunitou.
Vyjasnění těchto souvislostí by mohlo nejen zlepšit léčbu RA, ale i dalších autoimunitních a zánětlivých onemocnění. Současný výzkum naznačuje, že střevní mikrobiom je dynamickým a složitým faktorem, který významně ovlivňuje zdraví a nemoci včetně autoimunity.
Odkaz na studii:
https://doi.org/10.1136/ard-2024-226362