Výzkumný tým nadace SENS pokračuje ve svém seriálu o problematických aspektech studií zaměřených na lék metformin jako potenciální prostředek k mírnému zpomalení stárnutí. Data z experimentů na zvířatech nejsou povzbudivá, a přestože se lidská data často uvádějí jako důvod pro jeho použití, obsahují významné nedostatky. Pokud se někdo rozhodne pro užití léku, který má potenciál mírně zpomalit stárnutí a jehož bezpečnost pro člověka je již prokázaná, bylo by lepší zaměřit se na rapamycin, kde výsledky na zvířatech vykazují mnohem přesvědčivější výsledky.
Metformin jako prostředek prodloužení života – kritický pohled
Metformin, lék běžně používaný při léčbě cukrovky 2. typu, byl přes dvě dekády zkoumán jako možný prostředek prodloužení života. Avšak pečlivější vědecké testy provedené v posledním desetiletí vedly mnoho odborníků k pochybnostem o jeho účinnosti v této oblasti. Jeden z klíčových důkazů proti této hypotéze je výsledek studie v rámci programu testování intervencí (ITP) Národního institutu pro stárnutí (NIA), ve kterém metformin neprokázal schopnost prodloužit život myší. Navíc byla zpochybněna epidemiologická studie, která původně naznačovala, že lidé s diabetem užívající metformin žijí déle než zdraví lidé bez diabetu.
Obnovený zájem díky nové studii na opicích
Nedávná studie na stárnoucích makacích cynomolgus však znovu oživila zájem o metformin. Autoři studie tvrdí, že metformin u těchto opic pomohl zachovat strukturu mozku, zlepšil kognitivní funkce a zpomalil biologické stárnutí o více než šest let po méně než tříletém užívání. Tento efekt měřili pomocí speciálního „hodinového“ modelu určeného pro tento druh. Tato nová tvrzení přilákala pozornost v oblasti výzkumu dlouhověkosti, přestože někteří odborníci zůstávají skeptičtí.
Problém s váhovými rozdíly mezi experimentálními a kontrolními opicemi
Studie vykázala některé neobvyklé výsledky týkající se tělesné hmotnosti zvířat. Opice, které byly do studie zahrnuty, měly na začátku index tělesné hmotnosti (BMI) 28, což odpovídá kategorii nadváhy. V kontrolní skupině však BMI brzy stouplo až na 32, tedy do kategorie obezity, zatímco u opic na metforminu zůstával BMI o 3 až 5 bodů nižší po většinu experimentu. Tento výsledek naznačuje, že metformin může hrát ochrannou roli před přibýváním na váze, podobně jako nové léky ze skupiny agonistů receptoru GLP-1.
Závěr a spekulace o přínosu metforminu v této studii
Tyto výsledky však přinášejí dvě zásadní otázky. Za prvé, kontrolní opice byly téměř po celou dobu studie obézní, zatímco opice na metforminu byly chráněny před nadměrným přibíráním. Za druhé, účinek metforminu na udržení nižší váhy je u opic výraznější než u lidí, kde metformin může způsobit jen mírné snížení hmotnosti, a to často díky vedlejším účinkům jako je trávicí dyskomfort nebo průjem. Ochranný efekt před výrazným přibíráním na váze v kontrolní skupině mohl tedy být hlavním důvodem pozorovaných pozitivních efektů metforminu, aniž by šlo o přímý vliv na stárnutí.
Tato nová studie tak možná opět přinesla více otázek než odpovědí. Důležité bude pokračovat ve zkoumání, zda by podobné výsledky mohly mít význam i pro člověka, ale skeptický pohled zůstává.
Zdroje: