Sledování vlivu střevního mikrobiomu a metabolitu TMAO na rozvoj idiopatické fibrilace síní u pacientů se srdeční arytmií

Sledování vlivu střevního mikrobiomu na kardiovaskulární zdraví

Fibrilace síní představuje poruchu srdečního rytmu, jejíž prevalence stoupá s věkem a která v pokročilých stadiích zvyšuje riziko kardiovaskulární mortality. U značné části pacientů je tato arytmie klasifikována jako idiopatická, což znamená, že přesná příčina jejího vzniku není objasněna. Současné terapeutické postupy se zaměřují primárně na symptomatickou léčbu, konkrétně na chirurgickou ablaci srdeční tkáně, která je odpovědná za nesprávné šíření elektrických impulzů, bez ohledu na prvotní příčinu těchto strukturálních či funkčních změn.

Nová zjištění ukazují na možnou souvislost mezi složením střevního mikrobiomu a rozvojem idiopatické fibrilace síní. Klíčovým faktorem je metabolit TMAO, tedy trimethylamin N-oxid, který vzniká metabolickou činností střevních bakterií. Tento metabolit vykazuje schopnost negativně ovlivňovat regulaci srdečního rytmu. Výzkumy naznačují, že modifikace stravy může vést ke změnám ve složení a aktivitě střevní mikroflóry, což u některých jedinců umožňuje snížit frekvenci či intenzitu arytmických epizod.

Vztah mezi TMAO a fibrilací síní

Analýzy dat od více než pěti tisíc subjektů podstupujících elektivní srdeční katetrizaci potvrdily nezávislou asociaci mezi hladinou TMAO v krevní plazmě a výskytem fibrilace síní, a to i po zohlednění dalších rizikových faktorů. V rámci experimentálních modelů na myších subjektech bylo prokázáno, že suplementace dietou obsahující TMAO vede k časnějšímu nástupu fibrilace síní. Obdobné výsledky přinesla suplementace cholinem, který zvyšuje hladinu cirkulujícího TMAO a urychluje rozvoj arytmie u geneticky modifikovaných modelů.

Mechanismus účinku a možnosti budoucí intervence

Výzkumy provedené na zvířecích modelech identifikovaly, že TMAO inhibuje muskarinové receptory typu 2, což vede k dysfunkci autonomního nervového systému, která následně podporuje vznik fibrilace síní. Zároveň byla u testovaných subjektů po suplementaci cholinem pozorována atriální remodelace, včetně dilatace levé síně, a změny v elektrické vodivosti srdeční tkáně.

Jako potenciální terapeutický nástroj se v odborné literatuře uvádí inhibice mikrobiálních enzymů CutC/D, které jsou odpovědné za přeměnu cholinu na TMAO. Látka známá jako iodomethylcholine prokázala v experimentálním prostředí schopnost snižovat hladinu TMAO a tlumit nástup fibrilace síní. Navzdory těmto poznatkům v současné době neexistuje žádný farmakologický přípravek založený na této bázi, který by byl schválen pro klinické použití. Současný výzkum však definuje metabolit TMAO jako významný terapeutický cíl pro preventivní opatření v oblasti léčby srdečních arytmií.