Itálie se stala jednou z prvních zemí, které zahájily diskuzi o integraci konceptu zdravého stárnutí do svého systému všeobecné zdravotní péče. V odborném časopise Aging byla publikována studie, která navrhuje rámec pro transformaci italského Národního zdravotního systému směrem k většímu důrazu na udržení fyzických a kognitivních funkcí v průběhu celého života.
Současný stav a demografické výzvy
Itálie patří k zemím s nejvyšším podílem seniorů v Evropské unii. Podle dostupných dat tvoří lidé nad 65 let přibližně 24,1 procenta populace a očekává se, že do roku 2050 dosáhne medián věku v zemi 51 let. Přestože se Itálii dlouhodobě daří zvyšovat délku života, nedaří se tento růst adekvátně promítnout do počtu let prožitých ve zdraví.
Statistiky za rok 2023 uvádějí, že u žen činí průměrná délka života 85,4 let a u mužů 81,4 let. Počet let prožitých ve zdraví je však výrazně nižší, konkrétně 69,6 let u žen a 68,5 let u mužů. Tento rozdíl mezi celkovou délkou života a obdobím dobrého zdraví představuje pro systém veřejného zdravotnictví zásadní výzvu, neboť systém je primárně nastaven jako reaktivní a zaměřený na léčbu akutních onemocnění, nikoliv na dlouhodobé udržování soběstačnosti obyvatel.
Koncept longevity medicíny v systému péče
Autoři studie nedoporučují okamžité plošné zavádění komerčních nástrojů, jako jsou biologické hodiny stáří nebo experimentální geroprotektiva. Navrhují spíše postupnou implementaci inovačních postupů, které musí prokázat svou bezpečnost, klinickou účinnost, nákladovou efektivitu a společenskou spravedlnost.
Longevity medicína je v tomto kontextu definována jako translační rámec, který propojuje gerontologii, preventivní medicínu, digitalizaci a inovace zdravotních systémů. Cílem není nahradit stávající geriatrickou péči nebo specializované lékařské obory, ale doplnit je o včasnou identifikaci nepříznivých trendů ve stárnutí a snížení výskytu multimorbidity.
Priority pro italský zdravotní systém
Odborníci identifikovali pět prioritních oblastí, které by měly být v horizontu několika let integrovány do zdravotní péče. První prioritou je standardizace biomarkerů biologického věku, které by měly být využívány pouze tehdy, pokud prokazatelně zlepší výsledky péče o pacienty. Druhou oblastí je rozvoj interoperabilních digitálních platforem propojujících elektronickou zdravotní dokumentaci s daty z nositelných zařízení.
Třetím bodem je zefektivnění klinického výzkumu pomocí adaptivních studií zaměřených na nutriční, farmakologické a pohybové intervence. Čtvrtou prioritou je využití umělé inteligence při stratifikaci rizik, a to pod podmínkou přísných auditů zaměřených na předpojatost algoritmů a ochranu soukromí. Posledním bodem je úprava lékařského vzdělávání, které by mělo klást větší důraz na funkční hodnocení pacientů, prevenci a kritické vyhodnocování odborných poznatků v kontrastu s komerčními nabídkami.
Cesta k implementaci
Publikovaná studie je součástí širší iniciativy zahrnující spolupráci vědců, tvůrců politik a zástupců akademických institucí, jako je například americký National Institute on Aging či italská National Research Council. Cílem je vytvořit infrastrukturu, která umožní vyhodnotit, které postupy skutečně přispívají k udržení funkčního zdraví populace. Výsledkem této strategie má být snížení socioekonomické zátěže systému a zajištění vyšší míry soběstačnosti stárnoucí populace.