Vliv senolytické terapie na funkci ledvin
Výzkum buněčného stárnutí se dlouhodobě zaměřuje na procesy spojené s hromaděním takzvaných senescentních buněk. Tyto buňky, které přestaly dělit a vykazují změněnou funkci, přispívají k degenerativním změnám v řadě orgánů. Aktuální poznatky naznačují, že kombinace látek dasatinib a quercetin může v experimentálních podmínkách tyto buňky eliminovat, což vede k obnově funkčnosti postižených tkání.
Nová studie publikovaná pod názvem Multi-omics profiling reveals systemic rejuvenation of the aged kidney through senolytic therapy se zabývá dlouhodobým dopadem této terapie na ledviny. Vědecký tým sledoval přirozeně stárnoucí myši, kterým byla od dvanácti měsíců věku podávána kombinace dasatinibu a quercetinu po dobu osmi měsíců.
Výsledky analýz ukazují, že u léčených subjektů došlo ke snížení hladin markerů buněčné senescence, konkrétně proteinů p16, p21 a enzymu SA-beta-gal. Současně byl zaznamenán nárůst hladiny proteinu Klotho, který je spojován s procesy potlačujícími stárnutí. Terapie rovněž zmírnila renální fibrózu a zánětlivé procesy. Proteomické a transkriptomické analýzy potvrdily, že tato intervence podporuje apoptotickou eliminaci senescentních buněk, zlepšuje metabolické procesy, včetně oxidace mastných kyselin, a normalizuje signalizační dráhy mezi jednotlivými typy buněk v ledvinách.
Ekonomické a klinické aspekty výzkumu
Navzdory opakovaným pozitivním zjištěním v animálních modelech zůstává přenos těchto výsledků do klinické praxe pro lidskou populaci omezený. Dasatinib, který je standardním chemoterapeutikem, a quercetin, běžně dostupný rostlinný flavonol, jsou finančně nenáročné látky. Právě jejich nízká cena a nedostupnost patentové ochrany vytvářejí bariéru pro financování rozsáhlých klinických studií, které by byly nezbytné pro stanovení optimálního dávkování a potvrzení účinnosti u lidí.
Dosavadní klinické testy realizované akademickými institucemi měly pouze explorativní charakter a malý rozsah. Ačkoliv předběžné výsledky naznačují minimální výskyt vedlejších účinků při krátkodobém podávání, současná úroveň důkazů nepostačuje pro plošné lékařské doporučení. V současné době tak chybí standardizovaný postup, který by umožnil ověřit přínosy této senolytické intervence v rámci medicínské praxe u starší populace.