Americká společnost Calico Life Sciences získala od úřadu FDA status Breakthrough Therapy Designation pro svůj vyvíjený přípravek fosigotifator. Tento lék je určen k léčbě onemocnění zvaného Vanishing White Matter (VWM), což je vzácná dědičná leukodystrofie, pro kterou v současné době neexistuje schválená léčba. Status byl udělen na základě předběžných klinických výsledků probíhající studie fáze 1b/2.
Mechanismus účinku a význam pro výzkum
Fosigotifator funguje jako aktivátor proteinu eIF2B a zaměřuje se na proces nazývaný integrovaná stresová odpověď (Integrated Stress Response, ISR). Tento buněčný mechanismus se za běžných podmínek aktivuje při stresových situacích, jako je infekce nebo hromadění chybně poskládaných proteinů, kdy buňka dočasně omezí syntézu proteinů, aby zabránila poškození.
U onemocnění VWM je funkce proteinu eIF2B narušena, což vede k trvalé aktivaci ISR. Tento stav má za následek postupné odumírání bílé hmoty mozkové, což se projevuje motorickými a kognitivními poruchami. Fosigotifator má za úkol obnovit aktivitu eIF2B a tím normalizovat fungování buněk.
Širší souvislosti v geroscience
Výzkum v oblasti dlouhověkosti sleduje vývoj tohoto přípravku se zájmem, protože chronická aktivace ISR je spojována s procesy stárnutí a neurodegenerativními chorobami. S přibývajícím věkem dochází k poklesu proteostázy a hromadění stresových proteinů, což jsou faktory, které s trvalou aktivací ISR přímo souvisejí.
Odborníci vnímají strategii společnosti Calico jako pokus o validaci mechanismů relevantních pro stárnutí prostřednictvím vzácného genetického onemocnění. Tento postup má v medicínské historii precedenty, kdy výzkum vzácných chorob poskytl poznatky využitelné u široké populace. Příkladem může být výzkum familiární hypercholesterolemie, který zásadně přispěl k pochopení metabolismu cholesterolu a následnému vývoji statinů.
Výhled do budoucna
Současný vývoj fosigotifatoru představuje přechod od teoretických poznatků o ISR, které byly dříve demonstrovány především na zvířecích modelech, do fáze klinického testování u lidí. Pokud se podaří prokázat bezpečnost a účinnost této intervence u pacientů s VWM, otevře to prostor pro další zkoumání modulace ISR u běžnějších neurodegenerativních diagnóz, jako jsou Alzheimerova choroba, amyotrofická laterální skleróza (ALS) nebo frontotemporální demence. Tyto diagnózy vykazují známky přetrvávající stresové signalizace, ačkoliv jejich biologický profil je podstatně komplexnější než u VWM.