Společnost NewLimit získala 435 milionů dolarů a plánuje zahájit první klinické testy epigenetického programování buněk.

Společnost NewLimit oznámila uzavření investičního kola série C, v rámci kterého získala 435 milionů dolarů. Financování vedl Founders Fund za účasti společností jako Thrive Capital, Greenoaks a Quiet Capital, přičemž se zapojili i stávající investoři včetně Eli Lilly Ventures. Získané prostředky mají podpořit urychlený vývoj technologií v oblasti epigenetického programování buněk.

Vývoj a klinické testování

Hlavním bodem oznámení je plán zahájit první klinické testy na lidech již v příštím roce. Původní interní odhady společnosti přitom počítaly s tím, že tento milník bude dosažitelný až za více než deset let. K urychlení časového plánu vedly výsledky preklinického výzkumu, které podle vyjádření generálního ředitele Jacoba Kimmela prokázaly výraznější potenciál, než se očekávalo.

Společnost se zaměřuje na oblast epigenetického programování, které se snaží obnovit funkčnost stárnoucích buněk tím, že jim umožňuje znovu využívat genetické instrukce typické pro mladší organismus. Cílem není vytváření nových buněk, ale obnova jejich biologické odolnosti a schopnosti regenerace.

Zaměření na jaterní tkáň a další terapeutické oblasti

První klinická studie společnosti bude zaměřena na pacienty se ztučněním jater. V rámci preklinických studií na lidských jaterních buňkách a na zvířecích modelech bylo pozorováno zlepšení schopnosti buněk reagovat na zátěž a regenerovat po poškození. Vedle jaterní tkáně se výzkumný program společnosti zaměřuje také na buňky cévního systému a imunitního systému.

Širší kontext výzkumu stárnutí

Vědecká činnost společnosti NewLimit vychází z předpokladu, že stárnutí je primárním rizikovým faktorem pro řadu chronických onemocnění, včetně metabolických a kardiovaskulárních poruch. Přístup, který se snaží ovlivnit základní procesy stárnutí na buněčné úrovni, představuje posun od tradiční medicíny, která se obvykle soustředí na léčbu jednotlivých patologií odděleně.

Odborná veřejnost vnímá současný vývoj v oboru jako přechod od teoretických konceptů k praktickému ověřování v rámci klinických studií. Důraz je kladen na vědeckou rigoróznost, což je reakce na historickou kritiku oboru, kterému byla v minulosti vyčítána neúměrná míra marketingu a nedostatek podložených výsledků. Klíčovým ukazatelem budoucího úspěchu této technologie zůstávají data z nadcházejících studií na lidech.