Role mikroglie v degeneraci sítnice a věkem podmíněná makulární degenerace
Mikroglie jsou vrozené imunitní buňky centrálního nervového systému, které plní funkci analogickou makrofágům v ostatních částech organismu. Vědecké poznatky naznačují, že dysfunkce těchto buněk, projevující se nadměrnou reaktivitou či stárnutím, hraje roli při vzniku neurodegenerativních onemocnění. V těchto stavech mikroglie selhávají v údržbě tkání a podpoře neuronů, přičemž zároveň udržují chronické zánětlivé signály. Aktuální výzkum nyní tento koncept aplikuje na problematiku stárnutí sítnice a progresi věkem podmíněné makulární degenerace (AMD).
Mechanismus dysregulace imunity u AMD
Věkem podmíněná makulární degenerace je jednou z hlavních příčin nevratné ztráty centrálního vidění u starší populace. Onemocnění se rozděluje na atrofickou formu, charakterizovanou degenerací pigmentového epitelu sítnice a fotoreceptorů, a neovaskulární formu, která je spojena s patologickou choroidální neovaskularizací. Vedle genetické predispozice a vlivů prostředí se ukazuje, že chronická dysregulace vrozené imunity představuje mechanismus, který propojuje změny v Bruchově membráně a přítomnost drúz s následným odumíráním buněk sítnice a abnormální angiogenezí.
Role myeloidních buněk a význam receptoru TREM2
Myeloidní buňky v sítnici, kam patří rezidentní mikroglie i infiltrující makrofágy odvozené z monocytů, udržují tkáňovou homeostázu tím, že odstraňují lipidy a buněčný odpad. V patologickém stavu však mohou přispívat k prohloubení zánětu, nežádoucí přestavbě extracelulární matrix a neovaskularizaci. Klíčovým faktorem v tomto procesu je receptor TREM2, který je exprimován mikrogliemi a dalšími myeloidními buňkami. Tento receptor reguluje fagocytózu, metabolismus lipidů, migraci buněk a celkovou úroveň zánětlivé odpovědi.
Experimentální poznatky a budoucí terapeutické strategie
Současné studie naznačují, že aktivace signálních drah spojených s TREM2 může omezit rozsah lézí u degenerativních onemocnění vnější sítnice a ovlivnit závažnost neovaskularizace. Interpretace těchto výsledků je však dosud omezena obtížemi při rozlišení rezidentních mikroglií od infiltrujících makrofágů v živém organismu. Probíhající výzkum se nyní zaměřuje na vytvoření mechanistického rámce pro signalizaci TREM2, který by v budoucnu mohl sloužit jako základ pro terapeutické strategie v léčbě AMD. Očekává se, že zkušenosti získané při řešení mikrogliální dysfunkce u onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, přinesou širší možnosti aplikace v oftalmologii.