Role krevních destiček v procesu systémového stárnutí
Krevní destičky jsou tradičně spojovány především s procesem srážení krve. Tyto fragmenty buněk, které vznikají z megakaryocytů, postrádají buněčné jádro, avšak obsahují mitochondrie a jsou schopny sekretovat různé bioaktivní látky. Nové poznatky naznačují, že jejich funkce v organismu přesahuje rámec hemostázy a hraje významnou roli v systémových změnách spojených s procesem stárnutí.
Změny v aktivitě destiček během stárnutí
S postupujícím věkem dochází k modifikaci reaktivity krevních destiček. I když celkový počet destiček v krvi může klesat, jejich sklon k nadměrné aktivaci a produkci prozánětlivých faktorů se zvyšuje. Tyto faktory, označované jako platelet-secreted pro-inflammatory factors (PSPF), zahrnují široké spektrum cytokinů, chemokinů a růstových faktorů. Vzhledem k distribuci krevních destiček v celém cévním řečišti mohou tyto látky ovlivňovat fyziologické procesy ve všech orgánových systémech.
Mechanismus působení proteinu HuR
Výzkumný tým se zaměřil na vliv RNA-vazebného proteinu HuR (známého také jako ELAVL1), který reguluje metabolismus RNA. Studie identifikovala tento protein jako klíčového regulátora, který v krevních destičkách stimuluje produkci prozánětlivých faktorů. U stárnoucích subjektů byla pozorována zvýšená infiltrace destiček do tkání, konkrétně do jater, plic, ledvin, mozku a kořene aorty. Tento jev koreluje se zvýšenou hladinou PSPF v krevním séru.
Experimentální výsledky u modelových organismů
V rámci experimentů na myších modelech bylo zjištěno, že cílená delece proteinu HuR specificky v krevních destičkách vede k poklesu sekrece prozánětlivých faktorů. U takto ošetřených jedinců byla zaznamenána zmírněná tkáňová infiltrace destičkami. Pomocí metod sekvenování jednotlivých jader vědci prokázali, že snížení hladiny HuR v destičkách tlumí aktivitu p53 a dalších prozánětlivých signálních drah v tkáních jater, plic a mozku.
Důsledkem tohoto zásahu bylo zpomalení projevů systémového stárnutí a zachování fyzických i kognitivních funkcí u sledovaných zvířat. Zjištění publikovaná v odborném tisku tak definují krevní destičky jako jeden z koordinačních prvků, které propojují stárnutí jednotlivých orgánů v rámci celého organismu. Tato zjištění otvírají prostor pro další zkoumání molekulárních mechanismů, kterými destičky přispívají k rozvoji věkem podmíněných patologií a zánětlivých stavů.