Vliv fyzické aktivity na délku života a zdraví
Epidemiologické studie dlouhodobě poukazují na zřetelné rozdíly v úmrtnosti mezi jedinci, kteří se pravidelně věnují fyzické aktivitě, a těmi, kteří nikoli. Je zřejmé, že proces stárnutí ovlivňuje úroveň fyzické aktivity a osoby více zasažené stárnutím mají tendenci nést vyšší riziko mortality. Studie na zvířecích modelech, například na myších, naznačují, že pohybová aktivita skutečně zpomaluje stárnutí. Ačkoliv nemá výrazný vliv na maximální délku života u myší, prokazatelně snižuje mortalitu a oddaluje nástup křehkosti a úmrtí, čímž prodlužuje medián délky života. Míra, do jaké je pozorovaná korelace u lidí dána příčinnou souvislostí v jednom či druhém směru, zůstává předmětem diskuse, avšak existuje shoda, že fyzická aktivita je pro zdraví prospěšná.
Potřeba důkazů o příčinné souvislosti
Pro získání dlouhodobých kauzálních důkazů, které by srovnávaly různé vzorce fyzické aktivity a jejich dopad na mortalitu, byla provedena studie s využitím observačních dat pro emulaci randomizované kontrolované studie.
Metodika studie
Tato studie porovnávala různé vzorce fyzické aktivity během 15 let ve vztahu k úmrtnosti ze všech příčin, úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (CVD) a úmrtnosti na rakovinu. Zahrnovala 11 169 žen středního věku, které byly sledovány v rámci Australian Longitudinal Study on Women’s Health.
Srovnávané skupiny a doporučení
Byly porovnávány dvě emulované intervence s kontrolní skupinou, kterou představovaly ženy s konzistentním nedodržováním doporučení World Health Organization (WHO) pro středně až vysoce intenzivní fyzickou aktivitu (MVPA) po dobu 15 let (2001-2016). Doporučení WHO stanovují minimálně 150 minut MVPA týdně. První intervence spočívala v konzistentním dodržování těchto doporučení po celých 15 let, kdy ženy procházely věkovým rozpětím 50–55–65–70 let. Druhá intervence zkoumala situaci, kdy ženy začaly splňovat doporučení ve věku 55, 60 nebo 65 let.
Výsledky a statistické údaje
Úmrtnostní výsledky, které nastaly mezi jednotlivými průzkumy (ženy byly ve věku 53–58 let při prvním průzkumu a 68–73 let při posledním), byly zjištěny z australských registrů úmrtí. Při srovnání konzistentního dodržování doporučení MVPA s konzistentním nedodržováním byly zjištěny důkazy (Bayes factor [BF] = 5.71) o ochranném účinku proti úmrtnosti ze všech příčin (risk ratio [RR]: 0.50; risk difference [RD]: -5.2%). Zjištění týkající se úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (BF = 2.05; RR: 0.50; RD: -2.1%) a úmrtnosti na rakovinu (BF = 2.26; RR: 0.35; RD: -3.3%) byla méně jistá a méně průkazná. Obdobně tomu bylo i u vlivu zahájení plnění doporučení MVPA v období po padesátém roce života na výsledky úmrtnosti.