Závažné infekce a riziko demence: Nová data
Dlouhodobá pozorování naznačují, že prodělání závažných infekcí může mít trvalý dopad na organismus, který přispívá k urychlení degenerativního stárnutí. K těmto změnám patří zvýšená zátěž stárnoucími buňkami (senescent cells) a jejich zánětlivá signalizace, stejně jako modifikace imunitního systému, které vedou ke snížení jeho kapacity a k zesílení chronického zánětu. Chronický zánět je považován za faktor urychlující neurodegeneraci a většinu běžných onemocnění souvisejících s věkem. Neustálá, neřešená zánětlivá signalizace narušuje tkáňovou strukturu a funkci.
V této souvislosti zpracovali výzkumníci epidemiologická data s cílem prozkoumat souvislost mezi proděláním závažné infekce a zvýšeným rizikem pozdější demence. Ačkoli se již dříve hovořilo o možném spojení mezi závažnými infekcemi a vyšším rizikem demence, tato asociace mohla být ovlivněna koexistujícími onemocněními. Nedávná studie z Finska se zaměřila na roli jiných neinfekčních duševních a fyzických onemocnění v tomto spojení.
Metodologie a rozsah finské studie
Pro účely této registrační studie byly použity celostátní finské zdravotní registry (Finnish health registry). Studie zahrnovala 62 555 jedinců ve věku 65 let a starších v Finsku v roce 2016, kterým byla diagnostikována demence s pozdním nástupem v letech 2017 až 2020. Tyto případy byly porovnány s 312 772 kontrolními jedinci bez demence, kteří byli sladěni podle roku narození, pohlaví a doby sledování. Analýzy byly upraveny o faktory jako vzdělání, rodinný stav, zaměstnání a oblast bydliště. Věk a pohlaví byly zohledněny již v designu studie prostřednictvím párování.
Zjištění o souvislosti infekcí a demence
S roční zpožďovací dobou byla identifikována skupina 29 onemocnění léčených v nemocnici, která se vyskytla 1 až 21 let před diagnózou demence u případů (nebo referenčním datem u kontrol). Tato onemocnění měla prevalenci alespoň 1 % před nástupem demence a byla spojena se zvýšeným rizikem demence, s upraveným poměrem sazeb (confounder-adjusted rate ratio) alespoň 1,20. Mezi těmito onemocněními byly dvě infekční choroby: zánět močového měchýře (cystitis) a bakteriální infekce nespecifikovaného místa. Dále seznam zahrnoval 27 neinfekčních stavů, jako jsou duševní, behaviorální, trávicí, endokrinní, kardiometabolické, neurologické a oční choroby, a také zranění. Celkem 29 376 (47 %) případů demence mělo alespoň jedno z těchto onemocnění diagnostikováno před nástupem demence.
Důležité zjištění spočívá v tom, že souvislosti mezi dvěma zmíněnými infekčními onemocněními a rizikem demence nebyly přisuzovány ostatním 27 komorbidním onemocněním souvisejícím s demencí, která byla diagnostikována před infekcemi. Upravený poměr sazeb pro zánět močového měchýře činil 1,22 před úpravou o komorbidity a 1,19 po úpravě. U bakteriální infekce nespecifikovaného místa byly poměry sazeb 1,21 před úpravou a 1,19 po úpravě. Tyto výsledky byly srovnatelné napříč podskupinami definovanými pohlavím a vzděláním a byly výraznější u případů demence s časným nástupem.