Složitost imunitního systému a zánětlivé odpovědi
Imunitní systém představuje komplexní soustavu vzájemně interagujících buněčných populací, které se v čase neustále mění. Zánětlivá odpověď je podobně komplexní proces, vznikající z mnoha různých podnětů a kaskád signalizace a interakce mezi rozmanitými typy imunitních buněk. Z tohoto důvodu neexistují jednoduchá měřítka zánětu, ačkoli se lékařská komunita usilovně snažila takového cíle dosáhnout. Spíše lze konstatovat, že jednoduchá měření, například jedné signální molekuly (v praxi často C-reaktivního proteinu), poskytují pouze omezený pohled na skutečné děje v organismu. Takovýto omezený obraz je někdy užitečný, jindy může být zavádějící.
C-reaktivní protein a interleukin-6 jako markery zánětu
Cirkulující C-reaktivní protein (CRP) a interleukin-6 (IL-6) jsou mechanicky propojeny, neboť hladina C-reaktivního proteinu stoupá v reakci na interleukin-6. Jedná se rovněž o nejčastěji používaná měřítka zánětu. Výzkumná a lékařská komunita má povědomí o jejich omezeních. Přesto se tyto markery nadále běžně hodnotí, neboť existuje rozsáhlý soubor stávajících dat, s nimiž lze srovnávat nová zjištění.
Nedávná studie a „inflammaging“
Nedávno zveřejněná práce, „Peripheral inflammation in a Canadian cohort of neurodegenerative conditions: Occurrence, determinants, and impact“, slouží jako ilustrace limitů poznání, které lze získat z jednoho markeru nebo dvou souvisejících markerů. Tato studie zkoumala „inflammaging“, tedy chronický zánět nízkého stupně pozorovaný u stárnoucích jedinců, který může hrát významnou roli v neurodegeneraci.
Metodika a populace studie
V rámci studie COMPASS-ND, která se podrobně zabývá kognitivní poruchou u starších osob, byly hodnoceny hladiny interleukinu-6 (IL-6) a C-reaktivního proteinu (CRP) u 514 kanadských jedinců. Pro vyšetření vztahu mezi stavem zánětu (nízký, střední nebo vysoký tercil) a demografickými faktory, životním stylem, kognitivními funkcemi a kognitivními diagnózami byl použit model kumulativního spojení (Cumulative link model, CLM).
Klíčová zjištění o hladinách IL-6 a kognitivních poruchách
Bylo zjištěno, že 12 % kognitivně normálních starších dospělých mělo hladiny IL-6 v nejvyšším tercilu. Tento podíl se však zvyšoval u kohort s kognitivní poruchou: 36 % u Alzheimerovy choroby, 55 % u smíšené demence, 30 % u mírné kognitivní poruchy a 39 % u vaskulární mírné kognitivní poruchy. Celkově 36 % kognitivně neporušených starších jedinců vykazovalo „zvýšené“ hladiny IL-6 (střední a vysoké tercilové hodnoty), zatímco u přibližně 70 % osob s kognitivní poruchou tomu tak bylo rovněž.
Faktory spojené s markery zánětu
Markery zánětu nejvýrazněji stoupaly v souvislosti s věkem, vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI) a vyšším skóre Fazekas (MRI hyperintenzity bílé hmoty). Pozorovány byly také slabší asociace s ženským pohlavím, výživou, počtem komorbidit a špatným spánkem.
Závěr studie
Studie dospěla k závěru, že periferní zánět nízkého stupně je běžný, a to zejména u jedinců s kognitivní poruchou. Hlavními determinanty byly obezita a věk. Zůstává nejasné, zda by léčba zaměřená na tento typ zánětu mohla mít terapeutickou roli v prevenci demence.