Sítnice jako indikátor zdraví cév a mozku
Sítnice v zadní části oka je jedinou částí centrálního nervového systému, kterou lze přímo vizuálně vyšetřit. To zahrnuje i stav sítě krevních cév, která ji podporuje. Kapilární sítě drobných krevních cév jsou husté a aktivně udržované. S postupujícím věkem se však charakter angiogeneze mění, což vede k tomu, že tyto sítě se stávají méně hustými a vykazují další známky poškození. Snímkování sítnice tak poskytuje množství dat, která lze využít například k vytváření takzvaných „hodin stárnutí“ nebo jako nepřímé měřítko stárnutí cévního a nervového systému.
Aby bylo možné snímkování sítnice smysluplně využít jako nepřímé měřítko konkrétního aspektu vaskulárního stárnutí, stárnutí centrálního nervového systému nebo specifické formy poškození souvisejícího s věkem, je nezbytné nejprve prokázat robustní korelaci. Cílem aktuálních vědeckých prací je právě tato problematika, která by mohla informovat o dalším rozvoji retinálního zobrazování jako relativně nízkonákladového diagnostického nástroje. Ten by mohl pomoci lépe stanovit riziko a potřebu nákladnějších forem vyšetření u starších osob.
Nová zjištění o propojení cévního zdraví
Nedávná studie s názvem „Cross-organ analysis reveals associations between vascular properties of the retina, the carotid and aortic arteries, and the brain“ se zaměřila na objasnění přesných souvislostí mezi drobnými krevními cévami v oku a těmi ve velkých orgánech. Lékaři sice oční vyšetření k detekci příznaků srdečních a mozkových onemocnění již využívají, avšak detailní propojení nebylo dosud plně zmapováno.
Autoři studie si kladli za cíl systematicky popsat podobnosti mezi cévami v celém těle. Provedli srovnání vaskulárních fenotypů odvozených ze snímků mozku, krční tepny (carotid artery), aorty a sítnice. Pro svou analýzu využili data z UK Biobank, která zahrnovala vzorek účastníků v rozsahu od 18 808 do 68 740. Předmětem jejich zkoumání byly fenotypové a genetické korelace, stejně jako společné asociované geny a metabolické dráhy.
Výsledky analýzy ukázaly, že hyperintenzity bílé hmoty (white matter hyperintensities) vykazují pozitivní korelaci s tloušťkou intimy a medie krční tepny (carotid intima-media thickness), průměrem jejího lumenu a průřezovými plochami aorty. Naopak s distenzibilitou aorty (aortic distensibilities) byly zjištěny negativní korelace. Dále bylo pozorováno, že denzita cév sítnice (arterial retinal vascular density) negativně koreluje s hyperintenzitami bílé hmoty, tloušťkou intimy a medie, průměrem lumenu a plochami aorty, zatímco s distenzibilitou aorty koreluje pozitivně. Tyto signifikantní korelace přetrvávaly i po statistické úpravě dat s ohledem na hypertenzi.
Zjištění studie naznačují, že existují silné souvislosti mezi zdravím cév sítnice a zdravím mozku a velkých tepen. To může indikovat, že stejné faktory ovlivňují zdraví cév v celém těle. Na základě těchto poznatků by oční sken mohl v budoucnu představovat rychlou a neinvazivní metodu pro získání komplexního přehledu o celkovém kardiovaskulárním a mozkovém zdraví jedince. To by mohlo lékařům pomoci identifikovat zdravotní problémy, jako je časná tuhost tepen (arterial stiffness) nebo stárnutí mozku, v ranějším stadiu.