Biologické hodiny stárnutí a jejich role v prognóze Parkinsonovy nemoci
Současná vědecká praxe v oblasti takzvaných biologických hodin stárnutí, jako je například ukazatel Phenotypic Age, se primárně soustředí na shromažďování dat o vztahu mezi výstupy těchto hodin a relevantními zdravotními výsledky, včetně rizika onemocnění a mortality. I přes téměř dvacetiletou zkušenost s používáním těchto nástrojů zůstává nejasné, zda stávající a relativně rozšířené biologické hodiny dokážou spolehlivě posoudit účinky nových terapií zaměřených na zpomalení nebo zvrácení procesu stárnutí. Vzhledem k tomu, že spojitosti mezi měřenými parametry hodin a základními procesy stárnutí dosud nebyly plně objasněny, a jejich objasnění je považováno za značnou výzvu, nelze předvídat, zda hodiny v hodnocení kvality dané intervence stárnutí její účinek nadhodnotí, podhodnotí, nebo zcela selžou. Tato situace platí i pro hodiny, které, jako například Phenotypic Age, využívají spíše měření z oblasti klinické chemie než omických dat. V tomto kontextu je shromažďování dalších dat považováno za nejpraktičtější cestu vpřed.
V rámci této snahy o rozšíření poznatků byla provedena studie, která se zaměřila na roli zrychleného biologického stárnutí. Zrychlené biologické stárnutí je uznáváno jako rizikový faktor pro řadu onemocnění souvisejících s věkem, avšak jeho konkrétní role v prognóze Parkinsonovy nemoci (PD) dosud nebyla jednoznačně stanovena. Předmětem zmíněné studie bylo prozkoumat souvislost mezi biologickým stárnutím a mortalitou u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Data pro tuto analýzu byla získána z databáze UK Biobank. Do studie bylo zařazeno celkem 569 pacientů s Parkinsonovou nemocí. Nezávislé prognostické faktory pro mortalitu u těchto pacientů byly hodnoceny pomocí modelu Coxovy regresní analýzy a pro predikci přežití pacientů s PD byl vyvinut nomogram.
Zjištění studie poukázala na to, že ukazatele Phenotypic Age (PhenoAge) a zrychlení PhenoAge (PhenoAgeAccel) ovlivňují přežití u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Mezi nezávislé rizikové faktory pro mortalitu spojenou s PD patřily věk, mužské pohlaví, kouření, podváha, depresivní nálada, lipoprotein s nízkou hustotou (low-density lipoprotein) a vyšší genetická predispozice.
Nomogram konstruovaný na základě PhenoAge prokázal spolehlivý predikční výkon pro mortalitu u pacientů s Parkinsonovou nemocí. PhenoAge se tak jeví jako klíčový prediktor mortality u PD, umožňující identifikaci jedinců se zrychleným biologickým stárnutím a potenciální implementaci cílených intervencí.