Udržení kognitivních funkcí v pokročilém věku představuje oblast intenzivního zájmu moderní medicíny. Pozornost se soustředí mimo jiné na skupinu takzvaných SuperAgers, což jsou jedinci starší 80 let, jejichž epizodická paměť se shoduje s výkonem lidí ve věku 50 až 65 let. Nová zjištění naznačují, že mechanismy související s variantami genu Apolipoprotein E (APOE) hrají v tomto fenoménu významnou roli.
APOE je gen široce zkoumaný v kontextu Alzheimerovy choroby, ale jeho relevance sahá i k dalším projevům neurodegenerace související s věkem. Varianta APOE-ε4 je považována za nejsilnější genetický rizikový faktor pro pozdní nástup Alzheimerovy choroby. Předpokládá se, že tato varianta může zvyšovat riziko onemocnění podporou zánětu a dysfunkce mikroglií, což jsou imunitní buňky mozku, mezi dalšími mechanismy. Naopak jedinci s variantou APOE-ε2 vykazují nižší riziko onemocnění. Míra, do jaké varianty APOE přispívají k zánětu a dysfunkci v pozdějším věku, se jeví jako důležitá pro kognitivní funkce, nicméně představuje jen jeden z mnoha vlivů. K udržení kognitivních funkcí v pozdějším věku pravděpodobně přispívají i životní styl a faktory ovlivňující zánětlivou zátěž, jako je tělesná hmotnost a fyzická kondice.
Nedávná studie si kladla za cíl prozkoumat frekvenci alel APOE-ε4 a APOE-ε2 u SuperAgers ve srovnání s případy demence Alzheimerovy choroby a kontrolními skupinami. Výzkum využíval rozsáhlý, harmonizovaný multicohortní datový soubor z Alzheimer’s Disease Sequencing Project Phenotype Harmonization Consortium (ADSP-PHC).
V rámci studie byly pomocí harmonizovaných klinických diagnóz a skóre kognitivních domén (např. paměť, exekutivní funkce, jazyk) klasifikovány dospělé osoby středního, starého a nejstaršího věku nehispanického černého původu (NHB) a nehispanického bílého původu (NHW) jako případy, kontroly nebo SuperAgers. Následně byla porovnána frekvence alel APOE-ε4 a APOE-ε2 u SuperAgers s případy a kontrolami.
U SuperAgers nehispanického bílého původu byla zaznamenána významně nižší frekvence alel APOE-ε4 a vyšší frekvence alel APOE-ε2 ve srovnání se všemi případy a kontrolami, včetně nejstarších kontrolních jedinců. Podobné vzorce byly pozorovány i u menšího, avšak podstatného vzorku SuperAgers nehispanického černého původu; ne všechna srovnání s kontrolami však dosáhla statistické významnosti. Tato zjištění poskytují silný důkaz, že frekvence alel APOE souvisí se statusem SuperAger.