Výzvy a budoucnost vědy o zdravé dlouhověkosti pohledem profesora Davida Allisona
Nadace Hevolution Foundation nedávno vydala druhé vydání své zprávy Global Healthspan Report 2025, která představuje jeden z nejucelenějších pohledů na současný stav vědy, technologií a investic v oblasti prodlužování délky života ve zdraví. Součástí přípravy této zprávy byl i rozhovor s profesorem Davidem Allisonem, vedoucím oddělení výživy na Baylor College of Medicine a uznávaným odborníkem na obezitu a výživu.
Dosavadní úspěchy v prodlužování života
Profesor Allison upozorňuje, že dosavadní pokrok v délce života na lidské úrovni vychází především z prevence a léčby konkrétních nemocí. Díky vakcínám, hygieně, lepší sanitaci a moderním lékařským zákrokům se podařilo dramaticky snížit úmrtnost. Přežití u rakoviny se zlepšilo díky účinnější léčbě, nikoliv proto, že by výrazně klesl počet nových případů. K nižší úmrtnosti přispívají také léky na tlak (antihypertenziva), statiny a nově také úspěšné léky proti obezitě.
Zpomalení stárnutí jako další krok
I přes tyto úspěchy Allison klade otázku, zda lze tyto pokroky skutečně považovat za zpomalení stárnutí. Podle něj je stěžejním úkolem vědy vyvinout intervence založené na geroterapii – tedy látkách nebo postupech, které prodlužují průměrnou i maximální délku života plošně, nikoliv pouze léčením jedné izolované nemoci. I když existují slibné výsledky u myší, jasné důkazy u lidí zatím chybí.
Hlavní překážkou je náročnost a cena výzkumu. Ideální studie by vyžadovala sledování desetitisíců lidí po celá desetiletí, což je časově i finančně neúnosné.
Role výživy v dlouhověkosti
Ačkoliv je výživa považována za pilíř dlouhověkosti, Allison varuje před nedostatkem důkazů pro konkrétní složky stravy.
- Obecné vzorce: Nejsilnější důkazy existují pro komplexní stravovací návyky, jako je středomořská dieta.
- Lokální adaptace: Allison prosazuje koncept „Hoosier diety“ nebo podobných lokálních variant. Jde o to přenést principy zdravého stravování do místní kultury – například v americkém Středozápadě využít kukuřici, sóju či libové vepřové místo octopuse a olivového oleje, což zvyšuje šanci, že lidé u diety vydrží.
- Nedostatek důkazů: Pro specifické potraviny jako borůvky nebo tmavou čokoládu podle něj chybí přesvědčivé důkazy z randomizovaných klinických studií na lidech.
Potřeba spolehlivých biomarkerů
K tomu, aby bylo možné prokázat účinnost léků či stravy na dlouhověkost, potřebuje věda tzv. zprostředkující biomarkery, kterým lze důvěřovat. Pokud by ukazatele jako stav metylace, množství senescentních buněk nebo funkce mitochondrií dokázaly spolehlivě předpovědět zlepšení délky života, výzkum by se dramaticky urychlil.
Allison uzavírá, že i když jsme od definitivních důkazů z velkých lidských studií stále daleko, kombinace dat ze zvířecích modelů a pozorování změn biomarkerů u lidí v kratším časovém horizontu (např. pět let) začíná tvořit přesvědčivý obraz budoucí medicíny dlouhověkosti.