Theobromin z kakaa a zpomalení epigenetického stárnutí
Nová studie publikovaná v časopise Aging přináší důkazy o tom, že theobromin – methylxanthin hojně obsažený v kakau – je spojen s pomalejším epigenetickým stárnutím u lidí. Theobromin je primární alkaloid kakaovníku, jehož název je odvozen z řeckého „pokrm bohů“ (Theobroma). Má mírně povzbuzující a bronchodilatační účinky, avšak jeho mechanismus působení na stárnutí byl dosud nejasný.
Výzkum a epigenetické hodiny Po desetiletí si epidemiologové všímají, že strava bohatá na rostlinné sloučeniny, včetně kávy a kakaa, souvisí s lepšími zdravotními výsledky a sníženým kardiovaskulárním rizikem, ale molekulární mechanismy byly obtížně definovatelné. Nový výzkum se zaměřil na tuto souvislost.
Autoři práce zkoumali šest metabolitů spojených s konzumací kávy a kakaa, včetně kofeinu a theofylinu. Zjistili, že pouze theobromin vykazuje konzistentní a významnou souvislost s pomalejším stárnutím, měřeným pomocí dvou dobře prostudovaných epigenetických hodin DNA metylace:
- GrimAge acceleration: Ukazatel, který je silně spojen s rizikem mortality a nemocí souvisejících s věkem.
- DNAmTL: Ukazatel odhadující délku telomer.
Zjištění jsou založena na datech z metabolomiky séra a metylace ze dvou velkých lidských kohort – TwinsUK (509 ženských účastnic) a KORA (1 160 osob). Vyšší cirkulující hladina theobrominu v krvi korelovala s pomalejším zrychlením biologického věku v obou kohortách. Co je důležité, tento signál přetrvával i po zohlednění dalších methylxanthinů, což naznačuje, že efekt je specifický pro theobromin, a ne jedná se o kolineární dietní vliv.
Dopady a nuance Jak poznamenala profesorka Jordana Bell, hlavní autorka studie: „Naše studie nachází souvislosti mezi klíčovou složkou tmavé čokolády a delším a zdravějším životem. I když neříkáme, že by lidé měli jíst více tmavé čokolády, tento výzkum nám může pomoci pochopit, jak každodenní potraviny mohou skrývat vodítka ke zdravějšímu a delšímu životu“ (zdroj [2]).
Práce posouvá theobromin z kategorie pouhé výživy do molekulární geroscience, protože jej spojuje s GrimAge – epigenetickými hodinami, které jsou považovány za jeden z nejspolehlivějších prediktorů rizika úmrtnosti.
Autoři jsou však opatrní a zdůrazňují, že jde o pozorovací studii, která nemůže prokázat příčinnou souvislost. Zjištění také naznačují, že theobromin by mohl sloužit jako marker pro jiné sloučeniny obsažené v kakau, například flavan-3-oly, ačkoli statistické analýzy ukazují na vysokou specificitu theobrominu.
Studie je významná i tím, že se vyhýbá tradičním úskalím výzkumu vlivu stravy na stárnutí, protože využívá objektivní měření cirkulujících bioaktivních látek (metabolomika) místo pouhého spoléhání na dotazníky o stravovacích návycích.
Objevy, které propojují běžné dietní sloučeniny s měřitelnými biologickými markery stárnutí, jako jsou epigenetické hodiny, jsou v oblasti výzkumu dlouhověkosti považovány za cenný příspěvek, který pomáhá definovat způsoby prevence a terapeutického vývoje.