Mozkový faktor BDNF a jeho souvislost s rizikem kognitivního úpadku
Úvod: Co je BDNF a proč je důležitý?
Neurotrofický faktor odvozený od mozku, známý pod zkratkou BDNF (z anglického Brain-Derived Neurotrophic Factor), je signální molekula cirkulující v těle, která má neuroprotektivní účinky – pomáhá neuronům (nervovým buňkám) odolávat stresu a podporuje některé jejich funkce. Kromě toho BDNF podporuje neurogenezi, což je tvorba nových neuronů z nervových kmenových buněk a jejich začleňování do existujících nervových obvodů. Tento proces je zásadní pro paměť, učení a omezenou schopnost regenerace centrálního nervového systému. Obecně platí, že vyšší množství cirkulujícího BDNF znamená lepší ochranu nervových buněk, intenzivnější neurogenezi a účinnější obranu proti stárnutí mozku.
BDNF a potenciál pro nové terapie
BDNF patří do úzké skupiny cirkulujících signálních proteinů (podobně jako například α-klotho, folistatin a VEGF), u kterých se předpokládá, že jejich zvýšené hladiny (až do určité bezpečné horní hranice) přinášejí převážně pozitivní účinky. Takové proteiny jsou dobrými kandidáty pro dlouhodobě působící genové terapie, které mohou využívat osvědčené a nízkonákladové technologie, jako jsou například AAV sérotypy (adeno-asociované virové vektory) nebo plazmidy konjugované s PEI (polyethyleniminem). Jediná aplikace, například injekce do tukové tkáně, může vést k tomu, že upravené buňky začnou produkovat požadovanou signální molekulu po mnoho let.
Nová studie zkoumá vztah BDNF a mírné kognitivní poruchy
Nedávno publikovaná studie (DOI: 10.1016/j.tjpad.2025.100210) se zaměřila na otázku, zda hladiny BDNF v krevním séru souvisejí s progresí do mírné kognitivní poruchy (MCI – Mild Cognitive Impairment) u kognitivně zdravých starších dospělých. MCI je považována za předstupeň demence nebo za vysoce rizikové stádium. Přestože dřívější výzkumy naznačily, že vyšší hladiny BDNF v krvi jsou spojeny s pomalejším kognitivním poklesem u Alzheimerovy choroby a sníženým rizikem demence, souvislost s progresí do MCI u dosud kognitivně zdravých jedinců nebyla zcela jasná. Autoři studie využívali data z probíhající prospektivní kohortové studie „Korean Brain Aging Study for Early Diagnosis and Prediction of Alzheimer’s Disease“.
Klíčové výsledky korejské studie
Studie sledovala 274 kognitivně zdravých starších dospělých po dobu čtyř let. Během tohoto období se u 26 účastníků rozvinula mírná kognitivní porucha. Analýza ukázala, že skupina s vysokými hladinami BDNF měla významně nižší výskyt MCI (rizikový poměr [HR] 0,27) ve srovnání se skupinou s nízkými hladinami BDNF. Tato souvislost přetrvala i po zohlednění řady dalších faktorů, jako jsou genetické predispozice (BDNF Val66Met polymorfismus), pozitivita amyloid PET vyšetření (vyšetření pozitronovou emisní tomografií zaměřené na amyloid), vaskulární rizikové faktory, hladiny cholesterolu, triglyceridů, homocysteinu, BMI (index tělesné hmotnosti), kouření, konzumace alkoholu, historie traumatického poranění mozku a výsledky škál hodnotících depresi (CES-D) a kognitivní funkce (MMSE) (upravený HR 0,14).
Podskupinové analýzy dále odhalily, že tato ochranná asociace byla statisticky významná pouze u žen, u jedinců mladších 75 let, u osob s nižším než vysokoškolským vzděláním a u jedinců s negativním výsledkem amyloid PET vyšetření.
Závěr a význam zjištění
Výsledky této studie naznačují, že BDNF hraje ochrannou roli proti klinické progresi do mírné kognitivní poruchy u kognitivně zdravých starších jedinců. Tento efekt se zdá být výraznější u žen a u relativně mladších starších osob, méně vzdělaných a těch, u kterých zatím není přítomna amyloidová patologie. Vzhledem k tomu, že různé modifikovatelné faktory životního stylu, včetně fyzické a kognitivní aktivity a stravovacích návyků, mohou zvyšovat hladiny BDNF v krvi, objasnění souvislosti mezi BDNF a progresí do MCI je velmi smysluplné z hlediska prevence kognitivního poklesu v pozdějším věku.