Střídání veganské a běžné stravy přináší metabolické výhody a nové naděje pro léčbu nemocí
Debaty o přínosech vegetariánství a veganství pro zdraví jsou živé a dlouhodobé. I když epidemiologické studie často ukazují nižší nemocnost a úmrtnost u těch, kdo nekonzumují živočišné produkty, detaily a příčiny těchto rozdílů bývají předmětem diskusí. Nová studie přináší do tohoto tématu zajímavý a dosud málo zkoumaný pohled – zaměřila se na skupinu lidí, kteří pravidelně střídají veganskou a všežravou stravu, a to z náboženských důvodů. Díky tomu mohli vědci přesně sledovat, jak tělo reaguje na krátkodobé omezení živočišných produktů.
Vědci porovnávali tzv. metabolomické a proteomické profily – tedy celkový soubor metabolických látek a bílkovin v krvi – v období, kdy tito lidé jedli běžně, a v období veganské diety. Výsledky ukázaly, že i krátkodobé omezení živočišných produktů vede k výraznému snížení hladin některých druhů tuků (lipidů) a rozvětvených aminokyselin. Tyto změny nebyly zaznamenány u kontrolní skupiny, která žádné stravovací změny neprováděla. Navíc se tyto změny v metabolických profilech shodují s těmi, které jsou spojovány s nižším rizikem úmrtí z jakékoli příčiny.
Zjištění naznačují, že tělo poměrně rychle a výrazně reaguje na úpravy jídelníčku, zejména pokud se jedná o eliminaci živočišných produktů. Stále však zůstává otázkou, jak velká část těchto pozitivních změn je způsobena snížením kalorického příjmu (veganská strava bývá často přirozeně méně kalorická) a kolik z toho má na svědomí samotné složení potravy.
Ještě zajímavější jsou poznatky o konkrétních bílkovinách, jejichž hladiny se během stravovacích změn mění. Vědci identifikovali osm proteinů, které reagují nejvýrazněji – například hormon FGF21, který je spojován s prodloužením života, nebo proteiny jako FOLR2, SUMF2, HAVCR1, PLA2G1B, OXT, SPP1 a HPGDS. Některé z těchto proteinů lze přímo ovlivnit léky, což otevírá dveře novým terapeutickým možnostem.
Pomocí metody Mendelovské randomizace – která využívá genetické informace k určení příčinných vztahů – výzkumníci ukázali, že některé z těchto proteinů pravděpodobně skutečně ovlivňují riziko konkrétních onemocnění. Například FGF21 a HAVCR1 mají potenciální vliv na rozvoj diabetu 2. typu, HPGDS na tělesnou hmotnost (BMI) a oxytocin (OXT) na riziko tzv. lakunárních mozkových mrtvic.
Celkově tato studie přináší důležité důkazy o tom, že střídavé omezení živočišných produktů ve stravě může mít měřitelný pozitivní dopad na metabolické zdraví. Ukazuje také, že některé bílkoviny reagující na dietní změny by se mohly stát cíli pro nové léky – nejen pro prevenci nemocí, ale i pro zpomalení stárnutí.
Tato práce tedy potvrzuje, že to, co jíme, má mnohem hlubší dopad na naše zdraví, než jsme si dosud mysleli. A že i přechodné změny jídelníčku – pokud jsou prováděny pravidelně – mohou v těle spustit pozitivní procesy, které přispívají k delšímu a zdravějšímu životu.
Zdroje a odkazy: