Omezení methioninu – nadějný nástroj v boji proti stárnutí, i když začneme později
Jedním z hlavních způsobů, jak tělo reaguje na příznivé účinky omezení kalorií, je sledování hladiny methioninu. Methionin je esenciální aminokyselina – to znamená, že si ji naše tělo nedokáže samo vytvořit a musí ji získat ze stravy. Je nezbytná pro tvorbu všech proteinů, a tedy pro správné fungování všech buněk. Ukazuje se, že i bez snížení kalorického příjmu může dieta s nízkým obsahem methioninu (methionine restriction, zkráceně MetR) výrazně zpomalit stárnutí, přinejmenším u laboratorních hlodavců.
Zatímco většina výzkumů se zaměřovala na účinky omezení methioninu při zahájení v mladším věku, nová studie potvrzuje, že přínosy MetR zůstávají zachovány i tehdy, když se s dietou začne až v pozdním věku. V tomto konkrétním výzkumu dostávaly 18měsíční myši – což odpovídá přibližně 60–65 letům u člověka – po dobu šesti měsíců speciálně upravenou stravu s nízkým obsahem methioninu. Výsledky byly velmi povzbudivé: zlepšily se ukazatele metabolického zdraví, neuromuskulární funkce, dýchací funkce a také celkové skóre křehkosti (tzv. frailty index), které se používá k hodnocení stavu stárnutí u lidí i zvířat.
Zajímavé ale je, že ani u myší, ani u lidí nevedlo omezení methioninu ke změnám v tzv. epigenetických hodinách – tedy biologických ukazatelích stárnutí, které měří změny v chemických značkách DNA. Tento výsledek se podobá dřívějším zjištěním, kdy fyzická aktivita také nezměnila výsledky epigenetických hodin, přestože přináší zjevné zdravotní výhody. Zdá se tedy, že některé pozitivní zásahy do zdraví nemusí být zachytitelné klasickými měřeními biologického věku – a to je oblast, kterou bude věda muset dále zkoumat.
Výzkum omezení methioninu se neomezuje jen na myši. Dřívější studie ukázaly podobné výsledky u modelových organismů, jako jsou kvasinky, červi (například Caenorhabditis elegans), octomilky (Drosophila), a dokonce i u lidských buněk pěstovaných v laboratoři (zejména fibroblasty). Zásahy do metabolismu methioninu – ať už dietou, enzymatickým rozkladem, nebo manipulací s enzymy ovlivňujícími jeho přeměnu – vedly ke zlepšení zdravotního stavu i prodloužení života.
Ve zmíněné nové studii vědci použili pokročilé metody, jako je single-nucleus RNA sekvenování (snRNA-seq), které umožňuje analyzovat aktivitu jednotlivých buněčných jader, a ATAC-seq, která ukazuje, jak jsou části DNA přístupné pro přečtení a transkripci. Díky těmto metodám objevili, že omezení methioninu aktivuje v různých typech svalových buněk odlišné procesy a regulační faktory (tzv. transkripční faktory). To naznačuje, že tělo reaguje na dietu specifickým způsobem podle typu buněk – což je důležité pro porozumění tomu, jak přesně omezení methioninu působí.
Dalším zajímavým bodem výzkumu bylo testování vlivu této diety u myší s genetickou predispozicí k Alzheimerově chorobě (model známý jako 5XFAD). I zde omezení methioninu prokazatelně zlepšilo neuromuskulární funkci, což naznačuje, že by tento přístup mohl mít potenciál i u lidí s neurodegenerativními onemocněními.
Celkově studie potvrzuje, že zásah do metabolismu methioninu, konkrétně jeho omezení ve stravě, je velmi slibnou cestou, jak zlepšit zdraví v pozdějším věku – a to i tehdy, když se s tím začne až „na poslední chvíli“. Přestože se to neodráží v některých biologických měřeních stárnutí, jako jsou epigenetické hodiny, tělesné i funkční přínosy jsou zjevné. Nyní je otázkou, jak tyto poznatky převést do bezpečných a efektivních zásahů i u lidí.
Zdroje a odkazy: